Štítky

neděle 28. června 2015

Noční linka a socializace štěňátek

1.Noční linka

Kostka
14km

S partou ekovelo.cz jsme se v sobotu zúčastnily nové tradice - Noční linky, spanilé jízdě po Pardubicích - v noci a za hojného osvětlení. Na první výjezd se nás sešel hojný počet 14 koloběžců. začalo sice pršet, tak jsme přepršku přečkali v hospůdce. Pak jsme se vydali po Pardubicích a na Třídě Míru způsobili hezké pozdvižení kdy jsme zvonili na lidi vysedávající v hospodách a na předzahrádkách. 
Byla to super akce která se jistě bude opakovat. Bohuže akce měla smutnou dohru, kdy došlo k úrazu kamarádky.  Galusky a mokrý povrch se  nemají rádi, zlomená klíční kost a žebro je opravdu nešťastný úraz. Doufáme v brzké uzdravení naší členky.

autor fotek LK



2. Socializace štěňat

Pardubice - Choltice - Seník - Přelouč - Živanice - Pardubice 

Kostka
51 km








Druhý den jsme se vydaly na výlet, který jsme spojily s návštěvou výcvikového dne psí školky Irvin .
Protože se nám i jiným koloběžcům stalo, že na koloběžku negativně reagoval nějaký pes, rozhodly jsme se alespoň trošku pomoci tomu předcházet a připravit štěňata ve výcviku na podobnou situaci. Naší spolupráce s se školkou Irvin působící v Pardubicích tentokrát zahrnovala příjezd do obce Seník na kemp u rybníka, kde se konají zábavněvýcvikové dny. Pejsci se seznámili s koloběžkami, my jsme kolem nich projížděly a také páníčci si mohli vyzkoušet koloběžku společně se svým psem. 
Jen by to chtělo aby ochotných koloběžců bylo více, nestačí jen remcat na diskuzních fórech o "zlých psech", je třeba proto i něco udělat. 






pátek 19. června 2015

Vlastním pohonem na Kozákov

Rakousy - Klokočí - Kozákov - Prackov - Rozumov - Rakousy

22 km

Yedoo




Druhý výlet našeho pobytu v Českém ráji byl přesně v našem dávném stylu : prostě svépomocí se jakkoliv dostat na nějaký vrchol a ten si sjet dolů.
Takže jsme se vydaly od Zrcadlové kozy na Klokočí cestou, která vedla od zastávky Betlém. V Klokočí jsme si obhlédly hrad Rotštejn. Kdysi se tu natáčela pohádka Z čerty nejsou žerty. Pak jsme se po modré a následně červené dopravily na Kozákov. Nejdžíve byly cesty v pohodě sjízdné, ale pak jsme zvolily jen turistickou, takže jsme asi 2 km koloběžky tlačily - nesly skalami na Kozákov. Viděly jsme ale cestou penězoměneckou jeskyni a Drábovnu. 
K našemu zklamání byla restaurace na Kozákově zavřená, byl tam alespoň otevřený kiosek. S čím jsme v něm šláply vedle byl nápoj s názvem Radler. Představovaly jsme si to, že to bude stejnojmené ovocné pivo, které si občas dáváme. Stánkař ale k našemu udivení smíchal točené pivo se spritem. Byly jsme z toho tak vedle, že jen vyvalily oči, zaplatily a hnusonápoj si odnesly. Nic odpornějšího jsem nepila, takže to skončilo vylité u stromu. Škoda dobrého piva. 
Ještě jsem si vystoupala na rozhlednu a pak jsme po asfaltce směr Záhoří sjely opatrně, aby nám naše fenka stačila a také vzhledem k technickému stavu našich koloběžek, sjely dolů. Pak jsme se napojily na zelenou a modrou a sjely zpět do Klokočí. 
Zde jsme řešily, zda si máme cestu zkrátit opět taháním koloběžek skalami a nebo jet po silnici. Nakonec jsme zvolily tahání Klokočskými průchody, ale naštěstí to bylo jen 400 metrů nesení soutěskou po schodech. Pak už byl zase jen sjezd až na Zrcadlovou kozu.
Počasí nám na tento pobyt víc než přálo, bylo slunečno a teploty do 18 stupňů. Na výlety ideální. 

pohled na Klokočské skály

hrad Rotštejn

Drábovna

panoramata 1

vrch Kozákov

Klokočské průchody

panoramata 2

čtvrtek 18. června 2015

Malá Skála a Greenway Jizera

Rakousy - Zbirohy - Malá Skála - Turnov

21 km

Yedoo






Naskytlo se nám párdenní volno a tak jsme po dlouhé době vytáhly yedoočka a s naší fenkou vyrazily do Českého ráje. 
Ubytovaly jsme se ve vodáckém kempu Zrcadlová Koza u Turnova. Měly jsme chatičku, která na první pohled vypadala docela uboze, ale uvnitř byla čistá s novými palandami a hlavně bylo to velmi levné ubytování.
Takže druhý den jsme se hned vydaly na výlet na Malou Skálu. Nejdříve jsme jely po silnici s trasou 4006 a pak jsme vjely po zelené do lesa podívat se na hrad Zbirohy. Po té samé zelené jsme pak lesem pokračovaly na Malou Skálu, kde jsme se občerstvily v hospodě u Boučků. Když jsem zde byla naposled, téměř před 20 lety, na zahrádce sedělo spousty lidí z usárnami, v maskáčích a někdo brnkal na kytaru. Bohužel jezdit na čundry už není v módě, tak klientela vypadala jako normální turisté a cyklisté ve sportovním. 
Pak jsme se jely podívat na hrad Panteon a zpátky na ubytování jsme se vracely po trase č. 17 - Greenway Jizera. Byla to pěkná nová cyklostezka, která vedla přes několik můstků a železniční viadukt. Původně jsem si představovala, že bude celá asfaltová ( aby na ni mohli i bruslaři ), ale místy byla štěrková. Cestou jsme potkávaly spoustu koloběžců, ale pozrdavit je slovy Trhni si! jsme si netroufaly. Všichni měli koloběžky z půjčoven, většinou Kostky, a dle některých jezdců bylo vidět, že na tom stojí poprvé. Takže také odpadlo klasické koloběžecké - máš Yedoo - jsi socka. 
Je fakt, že naše Yedoočka mají svá nejlepší léta za sebou, nutně potřebují buď renovaci, nebo pořídit jiné malé koloběžky. Je to jejich už 4. sezóna a je to znát. Však je na nich najeto víc než 5000 km. 
Takže zpět na ubytování jsme se vrátily přes Turnov Dolánky, kolem Dlaskova statku a splavu zpět na Zrcadlovou Kozu.

hrad Zbirohy

Malá Skála

greenway Jizera

přejezd železničního mostu

Dlaskův statek

splav v Turnově


pondělí 8. června 2015

Do Bechyně s prasklým blatníkem

Purkarec - Třitim - Záhoří - Bechyně - Týn nad Vltavou -
 Hněvkovice - Purkarec

56 km

Kostka 






Třetí a poslední den mého pobytu v jižních čechách jsem chtěla vidět Bechyni. Navzdory nadcházejícímu vedru jsem ráno vyjela po trase 1079 z Purkarce přes Jeznici, hráz přehrady a na Třitim. Zde jsem odbočila na trasu 1098. Ze začátku mě to vůbec nebavilo, tak jsem kopce převážně tlačila. A někde v tady se na mě přiběhlo ze zarostlé louky podívat malé srnče. Než jsem stihla vytáhnout foťák, zase zaběhlo, ale moc mě to potěšilo.
 Po ujetí cca 20 km už mě jízda začínala těšit. Za Čenkovem jsem přemýšlela, jestli si mám cestu zkrátit nebo jet stále po trase na Záhoří. A protože se mi pak nechtělo jet kus po hlavní silnici, tak jsem na Záhoří sjížděla po trošku horším záplatovaném asfaltu. Kopec nebyl zas tak prudký abych musela brzdit, ale taky jsem si ani nezalehla na řidítka kvůli rychlejší jízdě, byla to rychlost cca 30 km/h. No a pak jsem si všimla, že mi vzadu něco drnčí a on to napůl prasklý zadní blatník. 


Tak jsem se rozhodla,  že výlet stejně dokončím, pojedu opatrně a přinejhorším v Bechyni najdu nějaký cykloservis aby mi blatník sundali. Nakonec ale blatník vydržel celý výlet, jela jsem jen opatrněji. 
Prohlédla jsem si Bechyni, most Duha, náměstí a ještě se občerstvila polévkou a malým pivem v místní hospůdce. 
Zpět jsem zvolila turistickou červenou trasu podél Lužnice. V mapě je značená jako sjízdná pro horská kola, ale v pohodě se na koloběžce dalo jet, jen místy jsem musela poponést přes kořeny. V lese bylo příjemně, po cestě jsem potkala asi dvě osvěžovny v rekreačních střediscích. Také zde byla zajímavá visutá lávka podél skály. Tak se jelo až do Kolodějí nad Lužnicí. Odsud jsem to už vzala raději po silnici do Týna, která je i trasou 1093. 
V Týně nad Vltavou jsem zvolila k návratu druhou stranu Vltavy po červené turistické. Podle mapy i cykloserveru je v Hněvkovicích na levém břehu Vltavy značena červená stále podél řeky, ale ve skutečnosti mezi chatami vede kus po poli a pak lesem. Zřejmě je to proto, aby chatařům turisté nečuměli do zahrad. Tam kde cesta má být, je značení slepé ulice a červená odbočena právě na zmíněné pole. Nevím zda si to udělali chataři svévolně, ale docela mě to rozladilo, protože ze značení "pro kola sjízdné" se vyklubala vyšlapaná stezička po poli a traktorem rozježděná cesta lesem, kde se nedá skoro ani jít, natož jet.V lese nebylo žádné značení, tak jsem chvíli myslela, že bloudím. Celé to bylo cca 600 metrů. Chtěla jsem pochválit jižní čechy, jak jsou krásně značené, až na tento divný kousek cesty.
 U přehrady jsem se už napojila na trasu 1079 a dojela zpět do Purkarce. 


Bechyně z mostu Duha

Bechyně od řeky

visutá lávka

řeka Lužnice

Hněvkovice


neděle 7. června 2015

Do Týna nad Vltavou přes Temelín

Purkarec - Vysoký Hrádek - Bohunice - Týn n. Vl. - Purkarec

33 km

Kostka



Druhý den našeho pobytu jsem původně chtěla dojet až do Bechyně, ale díky alergii jsem nebyla ve stoprocentní formě, tak jsem dojela jen do Týna.
Z Purkarce jsem vyjela po červené, která je v lese napojila na trasu 1095. Projela jsem kolem tvrzi Býšov k temelínské elektrárně. Tentokrát se tam zřejmě protiteroristické cvičení nekonalo. Pak jsem sjela na 1078 a přes Bohunice se dostala do Týna. Navštívila jsem místní lékárnu abych ulevila své alergii a pak se po cyklostezce 1079 podél břehu Vltavy vracela zpět. V Březích vedlaa stezka přes vydlážděnou strouhu. cyklista ji projede v pohodě, ale koloběžec? Chvíli jsem přemýšlela, zda se zout, ale pak jsem to zkusila přejet a se světlou výškou 5 cm to v pohodě šlo, nebylo tolik vody. Ale ti co mají stupátko níže nejspíš botu namočí. Dále jsem přejela hráz Hněvkovické přehrady a trasou 1079 dojela až do Purkarce. A protože bylo vedro, stihla jsem se i v přehradě vykoupat.

tvrz Býšov

JE Temelín

Týn nad Vltavou

přejezd strouhy

selské baroko a jaderná energie

přehradní hráz


čtvrtek 4. června 2015

Krásy Jižních čech

Purkarec - Hluboká nad Vltavou - Holašovice - Dívčice - Purkarec

67 km

kostka





Konečně první letošní dovolená. A tu jsme se rozhodli strávit na jihu Čech. Ubytování jsme si našli v penzionu Pelikán v obci Purkarec u Hněvkovické přehrady. 
Samozřejmě že kostéčka musela jet se mnou. 
Počasí bylo příznivé, letní teploty na 25 stupňů byly fajn, jezdit se v pohodě dalo. Takže jsem se vydala na svůj první jihočeský výlet. 
Z Purkarce jsem jela podél přehrady trasou 1079 do Hluboké nad Vltavou.Cesta byla moc krásná, zvlněná krajina podél vody s výhledy na skály . V Hluboké jsem koloběžku vytlačila do kopce k zámku abych alespoň pořídila fotku v parku. Po té jsem sjela k Munickému rybníku a jela trasou 1086 na Čejkovice a  Břehov. Pak jsem se napojila na 1085 kolem rybníku Dehtář do Holašovic. Zde je známá náves zapsaná na listině UNESCO s budovami ve stylu selského baroka. Nebylo zde mnoho turistů a tak tu byl klid a hezky se domečky fotily. Je zde i kamenný kruh, jihočeské Stonenhenge, ale přímo k němu jsem nešla, jen si ho z dálky vyfotila. 
Po občerstvení v místní hospůdce jsem jela po 1092 a 1100 na Strýčice, Radošovice a Vlhavy. Při projíždění vesniček mě zaujalo, že každá má na návsi májku. Chtěla jsem vědět zda to nemá nějaký hlubší význam, tak jsem se při jedné zastávce v místním informačním centru zeptala. Slečna na mě koukala jako kdybych přijela z Marsu, tak jsem jí řekla, že jsem jen z východních čech, kde se už tento zvyk nedodržuje. Dozvěděla jsem, že se máj staví na čarodějnice a pak se hlídá aby jim ji ze sousedních vesnic nezbourali. 
Pak jsem pokračovala po 1083 na Dívčice.
 Měla jsem chuť si zajet pod Temelínskou elektrárnu, abych si vyfotila koloběžku s chladícími věžemi, ale možná dobře, že mě ten nápad přešel. Večer ve zprávách bylo, že zrovna tento den se u elektrárny konalo protiteroristické cvičení. Možná bych byla považována za koloběžnou teroristku. 
Z Dívčic jsem to vzala po 1101 a 1091 na Olešník a Chlumec zpět do Purkarce.  




odpočívadla na stezce 1079

na Hlubokou

chrlič co vypadá jako naše čubina

Hluboká nad Vltavou

Munický rybník

jihočeské Stonenhenge

náves Holašovice

selská architektura