Štítky

Mé výlety (207) Kostéčka (134) Jedůvka (53) kickbájk (33) trocha beletrie (24) Výlety kolektivní (21) Akce (19) hůlky (16)
Zobrazují se příspěvky se štítkemkickbájk. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkickbájk. Zobrazit všechny příspěvky

středa 1. ledna 2020

Novoroční jízda

Bohužel se naše stará koloběžková parta rozpadla, loni nás jelo alespoň 5, letos jsem vyrazila sama.
Jela jsem se podívat na místo seřadiště v určený čas, kdyby náhodou někdo nejel, ale byla jsem sama. Na malé koloběžce, protože velká potřebuje opravit, hlavně brzdy.






Nakonec jsem ale ani na Kuňku nedojela, loket stále bolí a tak jsem jela zkontrolovat chatu do zahrádkářské kolonie a nakrmit naše koččky s nepublikovatelnými jmény. Bohuže ani ty se neukázaly, zřejmě ješte byly vystrašené ze Silvestra.

neděle 12. května 2019

Krkonoše na koloběžce i pěšky

1. Janské Lázně a okolí

9 km

Kickbike





Po roce jsme opět přijeli na rekondiční pobyt s neurologickými pacienty do Jánských lázní. Vzala jsem si sebou Kickbike, který jsem tu loni trošku dorasovala na sjezdech z Černé hory. Nechala jsem si ho ale opravit, hlavně brzdy a snížit nášlap a do šílených sjezdů jsem se už nepouštěla.
První projížďku jsem si udělala po okolí Jánek, abych zjistila jaké jsou kde trasy vhodné pro naše klienty na vozíčku. 
 Nahoru k potoku a lesem k bývalému skokanskému můstku by se nedostali. Ale vedle pak vede souběžná vozíčkářská trasa. Tam je stoupák, takže to chce budˇ zdatného vozíčkáře nebo doprovod a nebo elektrický vozík.


Dojela jsem na vyhlídku k dolnímu kostelu a pak se ješte podívat do Svobody n.Úpou na Farmapak Mochomůrka.
 Tam už by se vozíčkář dostal lépe.




Jsou zde atrakce pro děti, zvířátka, a obří nábytek pro Krakonoše.

2. na zbořený kostelík

Janské Lázně - Bolkov - Zlatá vyhlídka - J. Lázně

15 km



Druhý výlet jsem si udělala společne s Danou a Pepou, kteří mají elektrokolo.
Z Jánek jsme sjeli dolů do Bolkova podívat se na zřícený evangelický kostel. Místo mělo pro mě stejné kouzlo jako moje oblíbené židovské hřbitovy. Dozvěděla jsem se , že to co ráda fotím už dávno je disciplína které se říká Urbex, tedy navštěvování opuštěných míst.




 Pak jsem společně jeli po trase 4299 k osadě Javorník, ale už nás tlačil čas, takže jsme se rozdělili. Já to vzala pěšky po zelené turistické a oni, protože by se s elektrokoly tudy nedostali, tak se vrátili na silnici.


 Ocitla jsem se na Hladíkově výšině a z Zlaté vyhlídky a pak sjela zpět na penzion, kam mí společníci doleji v téměř stejný čas, jen s najetými 10 kilometry navíc.



3. na křížovou cestu

Jan. Lázně - Horní Mašov - Svoboda n. Úpou - J . Lázně

17 km

zdroj mapy.cz
 Třetí výlet jsme si udělaly s Danou samy. Z Jánek jsme přes Modrokamennou boudu jely do Horního Maršova. Jely jsme okolo vyhořelého zámku, který hořel zrovna v den, kdy jsem měla cestu do Krkonoš loni v létě. Škoda krásné památky. Důvodem je údajné úmyslné zapálení.



 Křižovou cestu ke kapli sv. Anny jsem si vystoupala pěšky a pak jsme se po silnici vydaly zpět přez Svobodu a opět farmu Mochomůrka.




4. Hřebenová túra

Medvědín - Labská bouda, Vosecká bouda, Vysoké kolo - Špindlerův Mlýn

23 km



A top výletem našeho pobytu v Krkonoších byla pěší túra na hřebeny. Vydala jsem se kamarádem Karlem, zkušeným horalem v seniorském věku.
Autem jsme se dopravili do Špindlu a z časových důvodů, abysme toho víc stihli, jsme se nechali vyvézt lanovkou na Medvědín. 


 Nahoře na hřebenech ještě panovala zima, chvíli svítilo sluníčko ale zažili jsme i chumelenici. Došli jsme na Vrbaatovu boudu, pak k Labské boudě a kyž jsme usoudili, že máme dobrý čas, tak jsme si zašli ještě k Vosecké biudě, kde jsme si dali občerstvení.


 Z vybavení jsme měli turistické hůlky, měla jsem i nesmeky, ale ty jem nakonec ani nepoužila.
 Celou cestu jsme potkali jen málo lidí, u Sněžných jam dokonce pár, kdy žena měla na nohou semišové boty s hladkou podrážkou a přes rameno kabelku.
Když jsme chtěli jít po červené turistické okolo Vysokého kola, cesta po kamenech byla zledovatělá, tak jsme to vyhodnotili jako nebezpečné a raději se vrátili na zimní cestu po tyčích. Tam sice kameny byly také a místy i závěje, že bych využila sněžnice, ale dalo se.


Když jsme obešli Vysoké kolo na bezpečnou cestu, uviděli jsme onu dvojici absolutně nevybavenou do hor ,vrávorající po ledové cestě. No zřejmě cestu přežili, nikde se pak o výjezdu horské služby nepsalo. 

Ještě jsme chtěli dojít na Dívčí kameny, ale už nás tlačil čas a tak od rozcestí Pod Smělcem jsme to vzal na Martinovu boudu a dolů do Špindlu. Ten sestup po panelce byl asi nejnáročnější a nejnudnější z celého výletu. 
Když jsme se vrátili do jarních Jánek, jakoby jsme se ocitli v jiné dimenzi a jiném podnebním pásmu.

sobota 9. června 2018

V Krkonoších s koloběžkou i bez


Měsíc červen je pro mě ve znamení cestování a dovolené. A počáteční týden jsem trávila v Krkonoších.
Byl to opět rekondiční pobyt neurologických pacientů, kde figuruji jako doprovod a také spolupořadatel.
Byli jsme ubytování v penzionu Sola Fide a ten mohu jen doporučit. Skvělý personál, příznivé ceny a výborná kuchyně. Penzion je  bezbariérový a  v klidné části Janských Lázní, jen kousek na kolonádu i lanovku.

1.Janské Lázně - Vlčice - Staré Buky a zpět

cca 35 km 

Kickbike


Na tento pobys jsem si sebou vzala Kickbike, jednak proto, že velká koloběžka by se mi už asi do přeplněného auta nevešla a hlavně kvůli obutí. Chtěla jsem se spíše věnovat terénu, takže Bobášek byl lepší volba než Kostka obutá do Kojaků.
První výlet jsme si udělali s kamarádem Pepou, který má elektrokolo ( kamarád je v seniorském věku ) a jeli naproti Daně, která se chtěla na pobyt přiblížit alespoň částečně také kolmo. 


Nejdřív nás zastihla první bouřka ve Vlčici a tak jsme ji přečkali v autobusové zastávce.
S Danou jsme se sešli v Prostředních Starých Bucích a stejnou cestou se vydali zpět. Držela jsem s jejich elektrokoly tempo a ve Vlčici jsme se občerstvili v hospůdce.
Druhá bouřka nás zastihla v přírodním parku Hrádeček a tu jsme přečkali v turistickém přístřešku kousek nad Havlovou chalupou. 


Najeli jsme cca 35 km, na stopaři mám méně, došla mi baterka. 

2. Sjezdy Černé Hory

7 - 13 km

Další den jsem si koupila čtyřdenní pernamentku na lanovku a bavila se sjezdy z Černé Hory.
Raději jsem si nechala dát stupátko na vyšší polohu, abych neškrtala o kanálky na odvod vody nebo v terénu. V při normální jízdě to ale bylo opravdu znát, nadřela jsem se jako na starém Yedoočku.

S přáteli na elekrokolech a dalšími, kteří si vypůjčili koloběžky v půjčovně jsme nejdříve jeli trasu přes Pardubické boudy. 

zdroj mapy.cz




Ta ale zpočátku byla docela náročná a po šotolině. Cestou jsem ještě zastavili na Modrých kamenech.





Další 3 sjezdy jsme si daly s Danou po trase pod lanovkou.

zdroj mapy.cz

Ta se nám zdála snažší. Jen u každé jízdy jsme závěr udělaly jinak. Jednou na stezku v oblacích, jednou po silnici a jednou na modrokamennou ulici.
Aplikace na mapách. cz ohledně nejvyšší dosažené rychlosti kecá, nejvyšší rychlost jsem mohla mít tak 45 km/h. Jezdila jsem opatrně a večer si nechala ještě od kamaráda seřídit brzdy.










Poslední sjezd jsem si další den udělala sama na Zrcadlovky. Zatímco zbytek party jel obvyklou trasu pod lanovkou. 

zdroj mapy.cz




Jejich výlet ale nedopadl moc dobře, jedna kamarádka sice už v malé rychlosti, ale přeci jenom, nezvládla kotoučové brzdy na vypůjčené koloběžce a odpoledne jeli do Trutnova na pohotovost, kde dostala sádru na ruku. 
Spousty lidí si myslí, že sjezd koloběžky je snadný, ale pro nezkušené lidi, je dost nebezpečný. 





3. pěšky na Sněžku

15 km




Ve středu, když už nebyly v předpovědi bouřky, jsem se sama vydala na pěší výlet na Sněžku.
Původní plán byl jít to z Pomezek a dojít až na Čenou Horu. Jenže autobus, který jezdí ze Svobody na Pomezky nečekal na ten, co jezdí z Jánských Lázní, takže jsem musela nejen já, ale i jiní lidé co jeli se mnou pozměnit plán cesty.
Počkala jsem tedy na autobus do Pece a odsud to šla nahoru přes Obří důl.







Cesta až ke Slezské boudě byla skvělá tím, že nebylo ještě takové vedro a také jsem ani nepotkávala moc lidí.
Když jsem pak ty davy nahoru jdoucí viděla, už se mi tam ani moc nechtělo. Ale zdárně jsem se tam dostala.


 V poštovně jsem se připojila na net a zjistila, že mi po 4 hodině jede bus z Pomezek.
Takže tu trasu, která mě zajímala nejvíce jsem si nakonec dala. A byla jsem moc ráda, zase jsem potkávala jen málo turistů.




A pak od autobusu ze Svobody jsem ještě 3,5 km došla do Jánek.


4. dva psí výlety

Na poslední dva dny za námi přijela dcera, která hlídala mojí Sáru a vzala ji sebou.
Takže jsme si udělaly dva výlety s ní.

zdroj mapy.cz


První byl s využitím lanovky na černohorské rašeliniště a Modré Kameny.




A druhý na vodopády.




a také jsem při svých toulkách fotila ptactvo
křivka a čížci

kos horský

pěnkava

střízlík

mladý ořešník kropenatý