Štítky

středa 28. září 2016

Ž projížďka do Hradce Králové

Pardubice - Vysoká nad Labem - Hradec Králové a zpět

53 km

Kostka
Na sváteční středu jsme se jeli s Ž- týmem projet do Hradce Králové. Vyjeli jsme ve složení 3 Kostky a jedno kolo, ale v Dřítči se kamarádka na Kostce musela z pracovních důvodů odpojit. Do Hradce se jelo na akci Hradecký koštýř, kde jsme chtěli poslouchat koncert skupiny hrající šansony. Když jsme na místo určení přijeli, hráli už poslední dvě písničky a ještě se na akci platil vstup i když jsme koštovat nechtěli. Tak jsme se raději šli najíst do restaurace Černý kůň, kde jsme udělili 5 michellinských kostek. Jídlo bylo dobré, ale byla to taková dětská porce. 
Pak jsme se stejnou cestou vrátili zpět do Pardubic, s drobnými zastávkami na pivní občerstvení.

v Dřítči mají tentokrát Heloween

výzva na tento týden - rodný dům někoho známého


...se šlapkama v tom nejedeme



neděle 25. září 2016

Koloběžka tour Šerlich 2016

Šerlich - Velká Deštná - Solnice - Lično - Borohrádek - Pardubice

85 km 

Kostka




Jako tradičně každý rok poslední sobotu v září se koná  cesta na Šerlich a zpět pořádaná partou Ekovelo.cz. A již po třetí jsem se zúčastnila také. Já opět jen zpět. Z Pardubic vyjeli 4 borci plus jedna borkyně, která se přidala a cestou, já a 3 další jsme zvolili cyklobus na Šerlišské sedlo. Než dorazili ostatní, my jsme si vyjeli na Velkou Deštnou a pak v Masarykově chatě počkali na ostatní. Dali jsme si dobrý oběd, jen jsme si uvědomili až po sjetí dolů do Deštné, že nám ho nechali zaplatit dvakrát.
Oproti minulým cestám jsme tentokrát zvolili pohodovější trasu přes Lično a  Zdelov abychom se vyhli hlavním silnicím.
Domů jsme se vraceli při zapadajícím slunci a kdyby se tak brzo nesetmělo, dala bych si ještě Kuňku, abych měla rovných 100.
Také mám nově přezutou Kostku na Schwalbe Kojak a zatím si to nemůžu vynachválit. Jsem při stejné námaze tak o 2 kilometry rychlejší než na originálních Schwalbe Racer a jízda je tichá. Pláště bez vzorku v pohodě zvládnou i menší terén a na hladkém povrchu dobře drží. Zatím ale nemám vyzkoušeno na mokrém asfaltu.

Velká Deštná

Masarykova chata

Kostelík s deštníčkem?

výzva - nebezpečné klesání

západ slunce u Kunětické hory


neděle 18. září 2016

3. sraz koloběžkářů

Rybník Brodský u Červeného Kostelce

24 km 

Kostka






Po roce se opět konal sraz koloběžek na kempu Brodský pořádaný firnou Kostka . Počasí sice nebylo tak krásné jako vloni, ale rozhodně nepřipomínalo katastrofický scénář kterým nás už týden bombardovala média. Přívaly deště se nekonaly, jen občasná přeprška a tak jsme i celkem v pohodě zvládli společnou vyjížďku do Babičnina údolí. 
My jsme se mohly zdržet jen na sobotu, takže večer po vyhlášení cen jsme se odebraly domů. 
Přivezla jsem si nové obutí Schwalbe Kojak, jen sehnat někoho, kdo mi moji Kostéčku přezuje a můžu zase vyrážet na své toulky. 



pondělí 12. září 2016

Toulky okolo Luckého vrchu

1. Lucký vrch - Pustá Rybná - Březiny - Telecí - Lucký vrch

20 km 

Kickbike



Na víkend jsem chtěla vypadnout z rozpáleného města a tak jsem si vybrala  místo na Vysočině Lucký vrch .
Je zde horská chata a veřejné tábořiště, kde se dá za 30 Kč přespat.  Vzala jsem auto, malou koloběžku a svoji Sáru a jen tak jsme vyrazily na výlet.
První výlet jsme měla naplánovaný, jezdila jsem se kvůli Sáře spíše v lese. Nejdříve jsem se držela stále po červené směr Pustá Rybná. Pak jse, se napojila na cyklistickou 4184, kde jsem si užila pozvolný sjezd . Po modré turistické jsem vynesla koloběžku na skalní útvar Čtyři palice a pak po žluté a zelené, které byly celkem sjízdné na Březiny. Dále pak cyklistické 4338 a 4101 mě zavedly na Telecí, kde jsem splnila další bod Výzvy - památný strom. Lukasova zpívající lípa, je strom prý druhý největší v čechách. Tipla bych, že  největší je Vejdova lípa, kterou jsem navštívila v srpnu na Pastvinách. A pak po žluté vytlačila koloběžku zpět na vrch.
večer jsem si od místních nechala poradit, kde se dá pozorovat západ slunce, akorát, že sluníčko zalezlo do mraku. Krásné místo s lavičkou vybízelo k relaxaci, z rozjímání mě vyrušili jen lidé, co tam přišli lovit kešky.






2. Lucký vrch - Borová - Oldřiš - Lucký vrch

15 km




Druhý den pro mě začal východem slunce. Je fakt, že jsem spíše sova než ranní ptáče a tak to byl můj, co mi paměť sahá asi prvně pozorovaný.
Pak jsem ještě zalezla do spacáku a když mě vzbudilo vedro, po snídani a kávičce na terase horské chaty jsem se vydala na další výlet. 
Tentokrát jsem pevný plán neměla, spíš, že to dám někam na druhou stranu směr Budislav. Tam jsem ale nakonec nedojela. Za Borovou bylo značení známé z Toulovek - šipka s čísly. A z již minulých výletů mám s tímto značením špatné zkušenosti , opět jsem zabloudila. No ale zas mi to tak nevadilo, bylo dost vedro, Sára toho mělaa taky dost a i já nebyyla ve své obvyklé fyzičce. Takže jsme odpočívaly na každém hezkém místě a přes Oldřiš a Přibylov se dostaly zpět na Lucký vrch.

1. krajina nad Pustou Rybnou

1. odpočívadlo

1. Čtyři palice

1. opuštěná chata

1. pohled na Lucká vrch

1. Lukasova zpívající lípa


2. odpočívadlo

2. k dědkovi nebo babce?

neděle 4. září 2016

Dva výlety v kraji drahých kamenů

1. sjezd Kozákova

Kozákov - Sedmihorky - Hrubá skála - Vyskeř - Skokovy

19 km

Kostka






První výlet jsme začaly u Votrubcova lomu a muzea , kam nám přátelé vyvezli koloběžky. Navštívily jsme muzeum i lom. Nalezly jsme i pár jaspisů, které nám pan Vortubec ( energický devadesátník ) vybrousil.
Sjezd jsme si ale neužily, neb se právě na silnici z Kozákova pokládal nový povrch a tak část silnice byla zbroušená a část nový asfalt. Dále jsme sjížděly po modré na Sekerovy loučky  a pak po trase 4015 na Sedmihorky. Na Hrubou skálu jsme se dostaly skalním městem, nejdříve v pohodě sjízdným. Jen v posledním úseku, když jsme si to chtěly zkrátit, jsme musely koloběžky vynést myší dírou po schodech. Ale ta byla asi jen 100 metrů dlouhá, zažily jsme i horší nošení.
Pak jsme to vzaly na Vyskeř a po sjetí serpentýn jsme si na Skokovy zkrátily cestu po žluté, kde se jen kousek musí tlačit, dál už to lze jet po lesní cestě.


2. Výšlap a sjezd Ještědu

Výpřež - Ještěd - Kryštofovo údolí - Výpřež

20 km 

Kostka



Poslední den našeho pobytu v kraji drahých kamenů jsme se rozhodly jakkoliv vlastními silami pokořit Ještěd. A také proto, že na Ještědu prodávají klíčenky v podobě koloběžky a to je pro nás za tu námahu krásný suvenýr.
Moc času na delší výlet jsme neměly, čekal nás návrat do Pardubic a tak jsme autem vyjely na Výpřež, kde jsme zaparkovaly. Vytáhly koloběžky a ujely prvních 300 metrů na Ještěd a pak jsme to dál již jen tlačily. Výhledy tentokrát nebyly tak jako v minulých dnech, byl trochu opar. Ale stálo to za to.
Pak jsme zase sjely na Výpřež a chtěly se podívat do Kryštofova údolí. Protože ale nemáme moc podrobnou mapu, ke sjezdu jsme si vybraly tu nejnevhodnější trasu po zelené. Nevšimly jsme si, že je tam nesjízdný úsek a tak jsme koloběžky tahaly dolů po kamenech. Od sedla Černé hory jsme se napojily na modrou a sjely na Novinu do Kryštofova údolí. Zde je známý viadukt a také orloj postavený na trafostanici. Najedly se v hospůdce u Kryštofa a ještě jsme navštívily místní kostelík. Celá obec má krásnou architekturu starých roubených chaloupek. Pak jsme koloběžky vytlačily na Křižanské sedlo a odsud po trase 3007 jsme se dostaly zpět na Výpřež. tato cesta je pohodová, mírně do kopce a tak se většinou dá i vyjet. Zajímavé je, že jsme po cestě nacházely acháty, které jsme díky instruktáži pana Votrubce z předešlého výletu poznaly v surovém stavu.


1. Votrubcovo muzeum Kozákov

1. Kozákov

1. hruboskalsko

1. Myší díra, ač to nevypadá, řidítka Kostky se tam vejdou

1. Vyskeř

2. pohled z Ještědu

2. Ještěd

2. klíčenky

2. viadukt, Novina

2. orloj

2. plastka - kašna

2. kostelík sv Kryštofa
A taky jsme prodaly jednu z našich původních koloběžek - Yedoo city, jménem Jupí. Vzala si ji kamarádka na popojíždění po městě. Jsme rády že je v dobrých rukou.Dostala nové jméno Jupík.

pátek 2. září 2016

Na Sychrov a Drábské světničky

Skokovy - Přepeře - Sychrov- Vlastibořice - Svijany - Dneboh - Skokovy

43 km

Kostka




Druhý výlet našeho pobytu v Českém ráji jsme si naplánovaly hlavně na Sychrov, ale ten nás ve finále zklamal.
Vyjely jsme ráno ze Skokov na Žďár a pak Všeň a Mokrý. Od obce Přepeře jsme dojely na Sychrov po trase 14. Zde jsme si chtěly prohlédnout zámecký areál, ale panáček v pokladně nás do parku nechtěl pustit z koloběžkami. Když jsem se ho zeptala kam si je tedy můžem zamknout, poslal nás ke kládě před jednou budovou u parkoviště, když jsem mu řekla, že za kládu já to nezamknu když nemám sedlo a jestli si to nemůžem nechat někde v areálu. To nešlo. Nechápu proč třeba nemají normální cyklostojan, nebo proč nemůžu si koloběžku v parku tlačit. Tak jsme prohlídku vzdaly a byly docela rozladěné. Náladu nám spravila aspoň ledová káva.
Ze Sychrova jsme se po modré dostaly na Vlastibořice, kde jsme si prohlédli místní kostelík s dřevěnou zvonicí.
Pak jsme si užily sjezd na Pěnčín a Svijanský Újezd. Ve Svijanech mají nejen výborné pivo, které jsem si dala, ale i nově zrekonstruovaný zámek. V podnikové prodejně pivovaru jsem si ze srandy koupila firemní cyklodres.
Pak jsme podjely dálnici a po trase 4009 dojely na Dneboh. Chtěly jsme se podívat na Drábské světničky. Když jsem zde byla na jaře, právě na nich probíhal záchranářský výcvik, tak jsme se přímo na vyhlídku nedostala.
Tentokrát jsme s parkováním koloběžek měly štěstí, nechaly jsme je na parkovišti u kiosku, kde na ně mrkla ochotná paní z občerstvení.
Na Světničky jsme vystoupaly lehce bez koloběžek. A užily si krásné výhledy do kraje.
Pak jsme se na Skokovy vrátily po 4009 směr Příhrazy.

Sychrov není pro cyklisty friendly

zvonička Vlastibořice

zámek Svijany

Drábské světničky




 A ještě jsme cestou - raději neprozradím kde, potkaly zajímavé políčko