Štítky

pondělí 31. prosince 2018

Silvestrovské trhnutí a kalendář od Blandine

Pardubice - Kunětice - Pardubice 

16 km

Kostka

 Na Silvestra mi to nedalo a kolobežku jsem vytáhla alespoň
na malé projetí. 

Že jsem skoro dva měsíce na ní kloudně nestála bylo znát.









A právě na Silvestra mi přišel objednaný kalendář od Blandine. Vydává ho Yedoo a k objednání je zde.
Částkou 150 Kč přispějete Blandine na její cestu světem.

Kdo neví o koho se jedná, je to francouzská dívka která sama cestuje s koloběžkou po světě a krásně fotí. Momentálně má Yedoo dragstr, před tím jezdila na Kickbike.
Její stránky jsou ke zhlédnutí tady a já jí moc obdivuji. Chápu to jak cestuje sama , taky si ráda užívám osamělé cesty, ale nocovat sama v divočině bych si asi netroufla.




No a konečně jsem si nadělila vytoužené sněžnice. V sobotu jsem je vzala na výlet do Jeseníku. Ušla jsem na nich v kuse téměř 10 km a druhý den to bylo v nohách znát. 
Ale moc mě to baví, jak se můžu aniž bych si nabrala do bot, brodit se závějemi a čistým sněhem. 







neděle 23. prosince 2018

PF 2019



Přeji krásné a pohodové prožití Vánoc a hodně lánu v roce 2019

Za poslední měsíce jsem se kromě popojíždění po městě vůbec na koloběžku nedostala. Bylo to z důvodu velkého pracovního zaneprázdnění. 

Na Zlatou neděli jsme se alespoň se Sárou dostaly na pěší túru z Dolní Moravy na rozhlednu Klepáč a zpět. Na hřebenech sice sníh byl, dole ale pršelo.






Také jsem pořídila sněžnice a chystám se do Krkonoš a nějakou tu zahraniční dovolenou.

Na koloběžkách mám najeto málo kilometrů. Yedoo používám již jen jako nákupní. Kickbike sice se mnou byl na sjezdech z Černé hory v Krkonoších, ale pak se něco pokazilo a potřeboval by servis.
Na Kostce mám najeto jen 2756 km.Takže to asi těch 3000 bude.
 Letos jsem více chodila než jezdila. Jenom na mapách.cz na stopaři mám zaznamenáno přes 500 km, většinou horských túr, ale spousta mi jich tam chybí.
Ne že by mě koloběžka přestala bavit, začala jsem více chodit, protože jsem se chtěla dostat do míst , kam se s koloběžkou nedá, ale taky kvůli mojí Sáře. Běh u koloběžky už nedává, ale chodit zvládá. Bude jí 9 let a tak bych ten aktivní čas co nám spolu zbývá jí chtěla věnovat.

neděle 21. října 2018

Z Kolína do Pardubic

Kolín - Týnec nad Labem - Přelouč - Pardubice

54 km

Kostka
zdroj mapy.cz





Konečně jsem se dostala na koloběžku ( nepočítám popojíždění po městě a do práce ), na řádný výlet.
Protože začátkem října jsem si vzala volno a vyjela s mojí Sárou do Krkonoš a tak následující krásné dny babího léta jsem musela nadělávat. Kdyby někoho zajímalo, co mimo jiné dělám, tak odkaz je tady.

Po pěší a pracovní pauze jsem tedy vyrazila vlakem do Kolína. Poslední dobou mě trápí bolest ramene a tak jsem chtěla vyzkoušet co to s ním udělá. Kdyby to nešlo, vždy se někde na cestě zpět dalo nastpupit do vlaku. 

V Kolíně jsem si v Infocentru vypůjčila klíč od Starého židovského hřbitova a mohla si v klidu fotit. 



Po vrácení klíče jsem se vydala trasou č. 2 podél Labe nazpátek. Cesta není zpevněná, když je mokro, tak tady bývá pro koloběžku problém s bahnem. Teď zas bylo pro změnu sucho a problém byl v jemném písku který zde místy byl a koloběžka v něm klouzala. 
Před Veletovem mi šla naproti i zaběhnutá koza.

V Kladrubech se na pastvinách proháněli koníci, nafotila jsem si březí kobylky. Je už se jelo proti větru. 

Bylo už trochu chladněji proti minulým dnům, ale i tak slušné počasí na výlet.
Rameno bolí stále stejně, takže koloběh mu nepomohl ale ani neublížil.









Pěší Krkonoše

Ještě přidám pár fotek a postřehů z mého předešlého pobytu v Krkonoších.
Počasí jsme měli nádherné. Udělali jsme několik delších výletů. 
Jen ubytování ( a hlavně jídlo ) bylo horší, ale cena na Krkonoše zase velmi příznivá. Původně jsme meli být na Dvorské boudě, kde jsem byla v dubnu a líbilo se mi tam. Dva dny před odjezdem mi ubytovatel napsal mail, že zde bude rekonstrukce a tak jsme byli přesunuti na boudu Malá Rennerovka.Je pravda, že když jsem pobyt na původní boudu rezervovala, mi ubytovatel sám od sebe poslal odkaz na voucher se slevou. Ale kdybych měla požadovat to co, bylo na voucheru slíbeno, tak bych se asi nedočkala. 









neděle 23. září 2018

Pozvánka na akci







Trasa pro koloběžky bude pohodová, cca 16,5 km. Tuto trasu jsem jela se psem na Yedoo v roce 2013.


Pokud mi vyjde čas a nebudu mít pracovní povinnosti, ráda se tam ukážu. Jen si trasu poupravím. Na místo a zpět bych ráda jela po svých, na koloběžce. Takže bych to měla mít nějakých 45 km.

Více info zde

úterý 18. září 2018

Ze srazu domů

Brodský - Náchod - Třebechovice p. O.- Pardubice

85 km

Kostka





Druhý den, po chladné noci ve stanu u rybníka Brodský jsem se vydala na zpáteční cestu.

Počkala jsem si hezky až na 10 hodinu, kdy hřálo sluníčko, v klidu usušila a složila stan a pokecala ještě s jinými koloběžci. 

Vzalajsem to směr Náchod, protože jsem chtěla navštívit další židovský hřbitov do sbírky. Jeho polohu jsem sice našla , ale byl to první, na který jsem se vůbec nedostala.



Sloužil totiž jako něčí zahrada.
Pak jsem vyjela směr Branžež a můj navigátor Leoš , uzavřený v tabletu lenovo začal stávkovat a posílal mě do horoucích pekel. Dostal sprostě vynadáno a tak jsem pokračovala podle cyklistického značení.

Dojela jsem do Václavic a pak na Črenčice, kde je hezká nová cyklostezka, Bohuslavice a pak jsem zase poslouchala toho idiota v navigaci a ten mě nahnal na hlavní silnici do Královy Lhoty.




Pak jsem to vzala na Třebechovice, kde jsem si chtěla dát na náměstí výbornou ledovou kávu jako z výletu na Brutal Assault. jenže cukrárna byla zavřená, tak jsem si kávu dala až ve zmrzlinárně u Krňovic. Ta už tak dobrá nebyla, nedávali tam šlehačku. Pak jsem uznala , že to nebyl moc dobrý nápad i z důvodu, že mě mírně bolelo v krku po chladné noci. Po velké kávě mě bolelo o poznání víc.

Pak už jsem Hradeckými lesy dojela v pohodové rychlosti domů.

pondělí 17. září 2018

Na 5. sraz koloběžek

Pardubice - Běleč n Orlicí - Králova Lhota - Česká Skalice
spanilá jízda do Babiččina údolí
kemp Brodský

85 km

Kostka





V sobotu 15.9. jsem sbalila kolobežku, stan, spacák a další potřeby a vyrazila na 5. sraz koloběžek pořádaný firmou Kostka na kemp Brodský u Červeného Kostelce.
Vyjela jsem ráno v 8 hodin a všude se válela nepropustná mlha.




Jela jsem nejdříve po silnici na Borek a pak Hradeckými lesy na Běleč.
V Nepasicích se na rozdíl od názve obce všechno páslo a cyklotrasa vedla pastvinami.




Za Libranticemi se nebe roztáhlo, ale začalo i trochu foukat. Cestu jsem si ale užívala, pouštěla si oblíbenou muzikua ani mi nevadila těžká řidítka.
Dojela jsem k nádrži Rozkoš a i zde jako všude bylo málo vody.





Za Českou Skalicí jsem se stavila na vojenském hřbitově z bitvy v roce 1866.




Pak už jsem mířila na kemp. V původním plánu jsem chtěla dojet na místo a počkat na ostatní až přijedou ze spanilé jízdy. 
Když jsem ale projížděla Studnicí, potkala jsem předvoj a koegové na mě křičeli , že jedu špatným směrem
Tak jsem se nechala překecat a ještě k tomu mi kamarád Petr nabídl, že mi popojede s mojí natěžko zbalenou koloběžkou. 
Takže jsem s ostatními dojela na Babiččnino údolí. 




Tady jsme se občerstvili a pokračovali na rozhlednu v Žernově. Tu jsem si letos i vystoupala.
Na kemp jsme i s menším občerstvením na Špince dorazili mezi prvními.
Rozbalila jsem si tedy svůj stan - rakev a večer nás už čekal kulturní program.


Zahrály 2 kapely, byli ohňostroj a vyhlášení dopoledních soutěží, které jsme nestihla.


 A pak jsem utahaná vlezla do svého pidi stanu, ale byla v noci v něm docela zima


neděle 9. září 2018

Jen tak

Pardubice -Valy - Přelouč - Lohenice - Pardubice

40 km

Kostka
Po nucené pauze způsobené vymknutím kotníku jsem si dala testovací jízdu jestli už to jde. A šlo to.
Vzala jsem to nazdařbůh, pak jsem si uvědomila, že mi chybí do sbírky židovký hřbitov v Přelouči a tak jsemto namířila tam. 






Byl přístupný, za zdí městského hřbitova a velmi zanedbaný.

neděle 19. srpna 2018

Z Orlických hor do Krkonoš

1. Šerlich - Hronov - Trutnov - Pěnkavčí vrch

93 km

Kostka
zdroj mapy.cz





Bratr s partou měli na víkend pronajatou chalupu na Pěnkavčím vrchu v Krkonoších a tak jsem se vydala za nimi na koloběžce. Abych to měla zajímavější, zvolila jsem cestu z Orlických hor.
Na Šerlich jsem se nechala vyvézt cyklobusem a pak jsem pokračovala přes Sedloňovký vrch na Olešnici.




 Nastavila jsem si navigaci z mapy.cz a protože pan Leoš co tam povídá nějak stávkoval, tak jsem si na samém začátku z Olešnice zajela kus do kopce na opačnou stranu. Trošku ( víc ) jsem mu vynadala a kopec si sjela zase spátky do Olešnice. Pak byl krásný sjezd až do Polska. Ještě před tím měla být uzavírka silnice mezi Borovou a Českou Čermnou i pro kola, ale jiní tam jezdili, tak jsem zákaz ignorovala. A udělala jsem dobře, nic se tam už nedělo a ještě jsem si užila sjezd na novém asfaltu. 


Projela jsem částí polska do Hronova, tuto trasu přes Velké Poříčí už jsem jednou jela.

 Pak jsem se dostala na Radvanice a chvíli jsem si odpočala a podívala do navigace. Původně plánovanou trasu přes Rýchory jsem zamítla, časově bych asi nestihla dojet za světla. Takže jsem to přeplánovala jako silniční kolo přes Trutnov. A nastalo stoupání, přejezd Jestřebích hor. Tady jsem v lese trochu zabloudila, a místo vracení jsem raději vzala klouzáním s koloběžkou po stráni. Tak jsem se dostala na trasu 4209 a sjezd na Bohuslavice.



V Poříčí u Trutnova jsem toho měla dost a přemýšlela, že to vzdám a zavolám si o auto na telefonu. Chvilku jsem si odpačala a vyrazila dál. V Mladých Bucích jsem si dala klobásu a birel a pak už do kopečka po hlavní silnici přes Svobodu nad Úpou a Horní Maršov ( kde vždycky obdivuji barokní zámeček v zatáčce a chtěla jsem si ho vyfotit, jenže už bylo špatné světlo, tak si říkám že si ho vyfotím druhý den ) dostala ke křižovatce na Velkou Úpu. Tady se už stmívalo a tak jsem si cestu zkrátila po žluté turistické, a koloběžku vytlačila pod Pěnkavčí vrch. Naštěstí mi bratr s neteří přišli s čelovkou naproti. 




2. Pěnkavčí vrch - Pec pod Sněžkou - Hrádeček - Kocbeře - Kuks - Hradec Králové - Pardubice

105 km



Druhý den, po přespání v romantické staré hájovně jsem se vydala na cestu zpět.

 Vzala jsem to na Pec pod Sněžkou a pak po hlavní silnici na Svobodu nad Úpou. Před Horním Maršovem začínaly být kolony aut , asi nějaká nehoda, říkám si. Když jsem je předjela, to co jsem uviděla mi vehnalo slzy do očí. Onen zámeček v Horním Maršově hořel.


Pak jsem sjela do Mladých Buků a přes přírodní park Hrádeček na Vlčici.

Vystoupala jsem kopec na Kocbeře a chtěla jet na Kohoutov, ale byl tam zákaz a tak jsem se rozhodla sjet na Choustníkovo Hradiště po hlavní silnici. Byla to trošku sebevražedná akce, provoz je tu dost velký, divím se , že na mě nikdo netroubil.
Před Kuksem jsem si dala ve Mlýně oběd a tady jsem si nějak omylem vypnula stopaře, takže nemám záznam druhé poloviny cesty.

Pak už jsem jela klasicky po trase č.2 až do Hradce Králové. Potkávala jsem i dost koloběžců, ale většina na mě divně koukala proč je zdravím. Až jeden před Hradcem mš udělal radost pozdravem Trhni si.
Bylo docela vedro, ale tak nějak jsem se doplácala do Pardubic. Cesta i s přestávkami mi trvala 9 hodin a průměr něco kolem 15 km/h.




Pár dní před tímto výletem jsme také byly s mojí fenkou na pěší dovolené.
Tentokrát v Českém středohoří a pak jsme pokračovaly směr sever.
zdolaly jsme kopce Lovoš, Bukovou horu, Ralsko a pak Tanvaldský špičák.












Navštívily jsme skanzen Zubrnice a židovský hřbitov v Úštěku.


Spaly jsme v kempech Marina u Litoměřic, tábořiště Boreček u Ralska a v kempu pod Tanvaldském špičáku.
Kem u Litoměřic nedoporučuji, byly zde stoleté sociálky,které nikdo nikdy neuklízel, všude odpadky, prostě snad nejhorší kemp který jsme kdy navštívily. Bohužel  v tomto kraji toho moc není na výběr.
Další dva kempy už byly v pohodě a nejvíc se nám líbil Boreček, ale pokud je zde víc lidí, je zde jen jedna sprcha, což je docela málo. Je to vodácké tábořiště a my zde nyli skoro samy, ale to jen z důvodu, že řeka není momentálně pro vodáky sjízdná.