Štítky

neděle 27. září 2015

Koloběžka tour Šerlich - vlastní trasou

Šerlich sedlo - Velká Deštná - Luisino Údolí - Uhřínov-
Jedlina - Kostelec n.O - Borohrádek - Pardubice

80 km

Kostka








Poslední sobotu v září jsme se zúčastnily tradiční akce pořádané partou ekovelo.cz , a to Koloběžka tour Šerlich 2015, ale jen částečně. Borci z Pardubic jezdí každoročně na koloběžkách trasu na Šelich, tam i zpět.Což je cca 140 km.  Někteří využijí cyklobus a nechají se vyvézt na Šerlich a pak jedou společně zpět. V roce 2014 jsem tuto poloviční trasu absolvovala také. 
Letos jsme se ale na Velké Deštné odpojily a do Pardubic dojely vlastní cestou. Jednak z důvodu, že se nám nechtělo jet hlavním tahem,a také proto, že jezdíme kochací rychlostí a ostatní bysme zdržovaly. A taky jsme se těšily na krásnou krajinu, kterou jsme po trase mohly pozorovat. 
Z Velké Deštné jsme se tedy vydaly po trase č. 4309 na Luisino Údolí a Uhřínov, kde jsme také navštívily náš oblíbený skanzen Villa Nova
Pak jsme sjížděly na Lukavici, kde jsem opět uklepala blatník, tentokrát to prasklo v uchycení. Můj druhý blatník tedy vydržel asi 1000 km. Provizorně jsem to opravila gumičkou do vlasů a jela dál. 
Za Lukavicí po zelené je nová cyklostezka na Lipovku. V mapě jsem ji ještě měla značenou jako polňačku, ale ve skutečnosti je to krásný asfaltový povrch. Pak se jelo po 4311 přes krásné údolí u Slemena do Kostelce nad Orlicí. Zde jsme doplnily vodu a pak už jely známou trasou přes Borohrádek a Holice až do Pardubic. 
Kdybysme se téměř hodinu nezdržely na skanzenu, v Borohrádku bysme potkaly první rychlou skupinu koloběžců, kteří se vraceli do Pardubic. S partou jsme se setkali až ve Spojile u Pardubic v hospůdce. Tam i zpět byli 4 a na Šerlichu je k nim přidali další 3 co s námi cestovali cyklobusem. 

zde nás vyložil cyklobus

Velká Deštná

cesta z hor

kopce za námi

skanzen Villa Nova

údolí u Slemena



pondělí 21. září 2015

2. sraz koloběžek na Broďáku

Předposlední zářijový víkend jsme se rozhodly strávit na srazu koloběžek pořádaném firmou Kostka . A tak jsme tedy vyvezly naše Kostéčky.
Akce se konala už po třetí ( byl i nultý ročník ), ale pro nás to byl sraz první. Na kemp Brodský u Čeveného Kostelce, kde jsme už na koloběžkách byly v červenci 2014, jsme přijely v sobotu. Potkaly další kamarády z party ekovelo.cz a hned se vydaly soutěžit. Teda my si zajely jen jízdu zručnosti a pak si v partě dali štafetu.
Odpoledne se hromadně vyjelo na výlet do Babiččina údolí.

Zábrodí - Studnice - Babiččino údolí - Červená Hora - Zábrodí

23 km 



Počasí nám přálo, společná cesta cca 140 koloběžek budila na cestě rozruch. U mlýna jsme se občerstvili, zajeli se podívat na rozhlednu v Žernově a pak ( naše parta ještě udělala malé zajížďky na místní osvěžovny) se vrátili na kemp Brodský. Přes den nás místní DJ navnadil rockově metalovou muzikou a tak jsme se těšili na večerní produkci živých kapel. První dvě byly fajn, ta poslední, která následovala po vyhlášení cen a nádherném ohňostroji mě však poněkud zklamala. Chlastací odrhovačky nejsou můj šálek čaje. Ale ostatní byli spokojení a na muziku se pěkně vyřádili. My alespoň pokecali a ztrestali flašku Jeana Caluda Bechera.

Druhý den jsme se kolektivně vydali na další výlet.

Zábrodí - Červený Kostelec - Rtyně v Podkrkonoší - Zábrodí

14 km



Byla to exkurze do nejstaršího domečku v Čechách, roubenné chaloupky zapsané jako Národní kulturní památka v Rtyni v Podkrkonoší. Počasí už nebylo tak krásné jako předešlý den a po prohlídce začalo maličko krápat. To se oddělila první půlka koloběžců a vracela se na kemp. My jsme raději zůstaly u domečku a dobře jsme udělaly, neb přišel malý přívaláček a naši kolegové dojeli na kemp promočení. Z naší skupiny byli mokří jen ti, co neměli blatníky. Ku podivu v Červeném Kostelci a i na kempu vůbec nepršelo.

Po návratu na kemp jsme pobalily a jely domů.
Byl to příjemně strávený víkend, děkujeme Kostkovic za super akci a našim kamarádům za spousty srandy.

kostéčka kam se podíváš

jízda zručnosti

koloběžkárna v Babiččině údolí

pohled od rozhledny v Žernově

panoramata Krkonoš s našimi borci

skoky do vody

historická roubenka

sjezd na kemp

pátek 11. září 2015

2 výlety na sportovní areály Vysočiny

1. na Arénu Vysočina a singletracky

Kuklík - Nové Město na Moravě - Studnice - Kuklík

32 km

Kostka




První zářijový týden jsem trávila na rekondičním pobytu v obci Kuklík na Vysočině a koloběžku jsem si samozřejmě musela vzít sebou. I když jsem věděla, že na ní nebudu tolik času jako loni, protože letos organizace celé rekondice ležela jen na mých bedrech. Za tento týden jsme zvládla jen dva kratší výlety, nejen pro nedostatek času, ale také počasí nebylo zrovna nejlepší a v ještě k tomu mě postihla dvoudenní žaludeční nevolnost pramenící nejspíše ze stravy, nebo nějakého kolektivního bacilu, ulehlo nás na penzionu několik.
Takže první výlet jsem stihla ještě v dobré kondici a za poměrně hezkého počasí hned z kraje pobytu a to na Vysočina Arénu .
Z Kuklíku jsem jela na Odranec, kde se zrovna konaly nějaké cyklistické závody, takže jsem vypadala jako exot co si doma zapoměl šlapky. Za Koníkovem jsem cyklistům zmizela ( nebo oni mě ) a jela jsem po hlavní silnici na Nové Město na Moravě. Naštěstí provoz nebyl velký. Ve městě jsem se nějak propletla uličkami, taky jsem chvíli bloudila po nějaké vilové čtvrti, a dostala se Cyklo arénu, kde jsou singletracky. Chtěla jsem si vyzkoušet zda to půjde i na koloběžce. Zvolila jsem tedy zelený okruh, který je i pro vozíčkáře. Byly to jen 3 kilometry a povrch víceméně lesní cesta, pár kořenů, kousek štěrkem a průjezd potůčkem. Protože bylo málo vody ( nevím zda tam bývá i více) zvládla jsem to bez namočení stojné nohy. Myslím, že dle povrchu, dal by se na koloběžce projet i modrýokruh, ale na ten jsem už neměla čas a tak jsem se vracela na ubytování. Projela jsem Vlachovice k rybníkům a ještě se zajela podívat na Studnici, nejvýše položenou obec na Vysočině a pak se sjezdem vrátila na Kuklík.

cesta na Nové Město n. Moravě

mapa singletracků

trasa Handy - přejezd potůčku

Studnice



2. cyklostezka Po staré železnici

Sázava - Přibyslav a zpět

20km 

Kostka

Tuhle trasu jsem si chtěla projet už v červenci, jenže až na místě jsem se dočetla, že tam výslovně nesmějí psi a já sebou zrovna měla moji Sáru, tak jsem se na ni vydala nyní, Původně jsme si plánovala, že udělám nějaký delší výlet z Kuklíku a cestu do něj zakomponuji. V plánu byl okruh cca 70 km. Jenže vše dopadlo jinak, po prodělaných žaludečních potížích, kdy jsem 2 dny strávila v posteli jsem se na štreku necítila, ale nakonec ujetých alespoň 20 km mi udělao dobře. 
Autem jsem se tedy s koloběžkou přiblížila do Sázavy, kde jsem zaparkovala opět u obecního úřadu. Parkoviště u stezky stále nebylo dodělané. Ona slavná stezka číslo 19 je hezká, vedoucí krásnou krajinou a opradu připomíná jakoby se jelo mašinkou. Je tu několik můstků, 2 odpočívací místa, a pěkný povrch. Po prvním neuskutečněném výletu jsem psala na facebookové stránky stezky, proč tam není povolen vstup se psy a odpověděli mi, že je úzká a proto je to z bezpečnostních důvodů. Stezka je v nejužším místě široká cca 3 metry a to je o dost širší než spousty stezek jinde které jsem navštívila a kam se se psy může. Mě zarazilo, že sem nesmí ani pes na vodítku. Podle mě by to problém neměl být, ale když si vzpoměnu na některé pejskaře, co mají psy na samonavíjecích voďácích natažené přes celou cestu a to ještě to tenké lanko není vidět, tak v tomto případě nebezpečí je. Jednou mě takhle sundala z koloběžky paní, co měla psa na stopovačce. Pes se rozběhl za mojí fenkou, která běžala po pravé straně koloběžky, paní zatáhla za šňůru, čímž mi vytvořila cílovou pásku, já na mírném sjezdu zmáčkla obě brzdy a už jsem letěla přes řidítka. 
Za celou cestu, 10 km do Přibyslavi a 10 zpět jsem potkala jen 2 cyklisty,  a to mě ještě na zpáteční cestě chytil deštík, který jsem přečkala pod mostem. 

viadukt

odpočívadlo

kadibudka u řeky

železniční trasa bývalá a nová

Přibyslav