1. den
Olomouc - Litovelské pomoraví - Mohelnice
55 km
Kostka
Vlakem jsem se přepravila do Olomouce. Tu jsem jen projela středem města a navštívila židovský hřbitov. Ten je součástí městského hřbitova, je udržovaný a některé hrobky jsou opravdu velkolepé.
Dále jsem pokračovala stezkou č. 4 Litovelským pomoravím. Vedla příjemně lesem, byla to rovinka, a přestože byl pátek odpoledne potkala jsem jen málo lidí.
Co mi ale v mém mega báglu na řidítká chybělo, byl repelent.
V Horkách nad Moravou se mi líbilo muzeum v přírodě. Viděla jsem sice jen kousek, ale takovýto počin se mi líbí daleko víc, než atrakce tipu lanových center a stezek v oblacích.
V Litoveli jsem si chtěla dát místní pivo, na náměstí sice byla hospůdka s posezením venku, ale konalase zde nějaká městská akce. Na pódiu se zpěvačka pokoušela o hity z filmu Rebelové, ale usoudila jsem, že tohle falešné zpívání by bylo poslouchat za trest a tak jsem jela dál.
V Doubravicích jsem si trošku neplánovaně zajela, chtěla jsem na Loštice a místo toho jsem jela na Mohelnici. Ale zato jsem viděla pumpu Jáji a Páji.
Pak jsem se vrátila na trasu a dojela do Loštic hledat další židovský hřbitov. Chvíli jsem ho hledala, byl za rodinnými domky a tak jsem celou čtvrť musela objet a tak se k němu dostala zvrchu.
Chvíli jsem i přemýšlela, že tam na kopci zakempuju. Ale jsem docela srabík, v noci bych se sama asi bála a tak jsem jela na kemp v Mohelnici.
Kemp byl docela drahý, za sebe a jeden pidi stan jsem zaplatila 210 Kč a ještě k tomu tam bylo zpoplatněné úplně všechno. Chápu třeba sprchy na žetony, taky nemám ráda když se plýtvá s vodou, ale zpoplatněná wifina a vařiče ( absence rychlovarných konvic ) mi přijde už moc. Divím se, že nespoplatnili i vjezd koloběžky.
Na to, že tam nebylo moc lidí tam byl do pozdních hodin hluk. Takže ráno jsem se odebrala a bez ranního kafe vyjela dál na cesty. Kdybych věděla, že je o kus dál směr Úsov vodácké tábořiště, šla bych raději tam.
2. den
Mohelnice - Úsov - Zábřeh - Štíty - Jablonné nad Orlicí - Pastviny
79 km
Naštěstí jsem narazila v Mohelnici na pekárnu, kde jsem zakoupila kávu a nějaké pečivo na cestu.
Vydala jsem se směr Úsov na další židovský hřbitov.
Tento byl otevřený, ale nevím jestli to nebyla zrovna náhoda, někdo tam sekal trávu. Byl rozlehlý a zajímavý.
Pak jsem to vzala na Zábřeh, po silnici.
Ale nejvíc se mi líbila trasa 6228 mezi Jedlí a Štíty. Krásná krajinka, mraky a ani nebylo takové vedro.
Nad Herolticemi byl docela brutální kopec, který jsem vytlačila a pak už sjela na Jablonné nad Orlicí, kde jsem si dala pozdní oběd. Tady jsem také v hospodě přečkala jedinou přepršku celého čundru.
V tomto kraji to považuji za svojí domovinu, pochází odsud rod mé mámy. Právě ze Sobkovic, kde byl můj praděda pekařem. A po dědovi jsem zřejmě zdědila lásku pro hory a kopcovitý terén, jinak nikdo jiný v našem rodě na takové cestování nebyl.
Dojela jsem na kemp Šlechtův palouk do Pastvin. Ale byla jsem připravená na to, pokud by tam měli nějakou zábavu radějí jít přespat do lesa. Naštěstí na kempu byl klid a už to tam znám, takže noc proběhla v klidu a dobře jsem se vyspala.
3. den
Pastviny - Potštejn - Borohrádek - Pardubice
85 km
Poslední den se ke mě připojil v Žamberku bratr na kole a spolu jsme jeli na Litice a do Potštejna.
Tady jsme se ještě v hospůdce sešli s přáteli. pak jsme navštívili hrob naší babičky a pokračovali spolu až do Čermné.
Sama jsem pak jela do Pardubic a na Velinské cyklotrase jsem si chtěla dát malé občerstvení. Moc jídla jsem už neměla a zoufale mi chyběly cukry. Sedla jsem si v prvním přístřešku a prohledávala zásoby. A tu jsem v něm našla zabalený croasánek s cedulkou pro příchozího.
Je to řetězec dobrých skutků Heartheroes
a mě opravdu přišel k chuti. Hezký nápad, takže děkuji neznámému dárci, zřejmě dětem z Borohrádecké školy. Slibuju, že si také vytisknu kartičku a někomu to oplatím.
Ve Velinách jsem zase zastihla akci Na kole dětem. Zrovna tam přistával vrtulník.
A pak jsem v pohodě, ale celkem sluncem spálená dojela domů do Pardubic.
Pěší Velká Fatra
Ještě musím napsat, že v květnu jsem se zúčastnila prodlouženého víkendu na Velké Fatře na Slovensku. Kela jsem s CK Alpinou. Počasí bylo sice chladnější, párkrát jsme i zmokli, ale i tak to byly krásné výlety v nádkerném pohoří.
Fotky k prohlédnutí jsou zde https://manjula.rajce.idnes.cz/Velka_Fatra
Žádné komentáře:
Okomentovat