Krkonoše na koloběžce i pěšky

1. Janské Lázně a okolí

9 km

Kickbike

Po roce jsme opět přijeli na rekondiční pobyt s neurologickými pacienty do Jánských lázní. Vzala jsem si sebou Kickbike, který jsem tu loni trošku dorasovala na sjezdech z Černé hory. Nechala jsem si ho ale opravit, hlavně brzdy a snížit nášlap a do šílených sjezdů jsem se už nepouštěla.

První projížďku jsem si udělala po okolí Jánek, abych zjistila jaké jsou kde trasy vhodné pro naše klienty na vozíčku. 

 Nahoru k potoku a lesem k bývalému skokanskému můstku by se nedostali. Ale vedle pak vede souběžná vozíčkářská trasa. Tam je stoupák, takže to chce budˇ zdatného vozíčkáře nebo doprovod a nebo elektrický vozík.

Dojela jsem na vyhlídku k dolnímu kostelu a pak se ješte podívat do Svobody n.Úpou na Farmapak Mochomůrka.

 Tam už by se vozíčkář dostal lépe.

Jsou zde atrakce pro děti, zvířátka, a obří nábytek pro Krakonoše.

2. na zbořený kostelík

Janské Lázně - Bolkov - Zlatá vyhlídka - J. Lázně

15 km

Druhý výlet jsem si udělala společne s Danou a Pepou, kteří mají elektrokolo.
Z Jánek jsme sjeli dolů do Bolkova podívat se na zřícený evangelický kostel. Místo mělo pro mě stejné kouzlo jako moje oblíbené židovské hřbitovy. Dozvěděla jsem se , že to co ráda fotím už dávno je disciplína které se říká Urbex, tedy navštěvování opuštěných míst.

 Pak jsem společně jeli po trase 4299 k osadě Javorník, ale už nás tlačil čas, takže jsme se rozdělili. Já to vzala pěšky po zelené turistické a oni, protože by se s elektrokoly tudy nedostali, tak se vrátili na silnici.

 Ocitla jsem se na Hladíkově výšině a z Zlaté vyhlídky a pak sjela zpět na penzion, kam mí společníci doleji v téměř stejný čas, jen s najetými 10 kilometry navíc.

3. na křížovou cestu

Jan. Lázně - Horní Mašov - Svoboda n. Úpou - J . Lázně

17 km

zdroj mapy.cz

 Třetí výlet jsme si udělaly s Danou samy. Z Jánek jsme přes Modrokamennou boudu jely do Horního Maršova. Jely jsme okolo vyhořelého zámku, který hořel zrovna v den, kdy jsem měla cestu do Krkonoš loni v létě. Škoda krásné památky. Důvodem je údajné úmyslné zapálení.

 Křižovou cestu ke kapli sv. Anny jsem si vystoupala pěšky a pak jsme se po silnici vydaly zpět přez Svobodu a opět farmu Mochomůrka.

4. Hřebenová túra

Medvědín - Labská bouda, Vosecká bouda, Vysoké kolo - Špindlerův Mlýn

23 km

A top výletem našeho pobytu v Krkonoších byla pěší túra na hřebeny. Vydala jsem se kamarádem Karlem, zkušeným horalem v seniorském věku.

Autem jsme se dopravili do Špindlu a z časových důvodů, abysme toho víc stihli, jsme se nechali vyvézt lanovkou na Medvědín. 

 Nahoře na hřebenech ještě panovala zima, chvíli svítilo sluníčko ale zažili jsme i chumelenici. Došli jsme na Vrbaatovu boudu, pak k Labské boudě a kyž jsme usoudili, že máme dobrý čas, tak jsme si zašli ještě k Vosecké biudě, kde jsme si dali občerstvení.

 Z vybavení jsme měli turistické hůlky, měla jsem i nesmeky, ale ty jem nakonec ani nepoužila.
 Celou cestu jsme potkali jen málo lidí, u Sněžných jam dokonce pár, kdy žena měla na nohou semišové boty s hladkou podrážkou a přes rameno kabelku.
Když jsme chtěli jít po červené turistické okolo Vysokého kola, cesta po kamenech byla zledovatělá, tak jsme to vyhodnotili jako nebezpečné a raději se vrátili na zimní cestu po tyčích. Tam sice kameny byly také a místy i závěje, že bych využila sněžnice, ale dalo se.

Když jsme obešli Vysoké kolo na bezpečnou cestu, uviděli jsme onu dvojici absolutně nevybavenou do hor ,vrávorající po ledové cestě. No zřejmě cestu přežili, nikde se pak o výjezdu horské služby nepsalo. 

Ještě jsme chtěli dojít na Dívčí kameny, ale už nás tlačil čas a tak od rozcestí Pod Smělcem jsme to vzal na Martinovu boudu a dolů do Špindlu. Ten sestup po panelce byl asi nejnáročnější a nejnudnější z celého výletu. 

Když jsme se vrátili do jarních Jánek, jakoby jsme se ocitli v jiné dimenzi a jiném podnebním pásmu.