Čundr Vysočina 2. a 3. den

Pávov - Jihlava - Batelov - Třešť - Brtnice - Puklice - Pávov

90 km

Kostka

zdroj mapy.cz

Druhý den jsem z kempu nalehko vyrazila po stopách dalších židovských hřbitovů. Nejdříve jsem se motala Jihlavou a konečně našla první hřbitov. Bývá otevřený přes den a mimo židovské svátky. 

Pak jsem  celkem dobře našla výpadovku z Jihlavy a po trase č.16 jela na Salavice. Na tento den hlásili bouřky a nad Jihlavou se to docela černalo, ale celý den jsem měla štěstí, potkal mě až v závěru cesty malý deštíček.

Pak jsem to vzala po 5129 na Batelov k dalšímu hřbitovu. Docela foukal protivítr a mě jízda moc nebavila. V Batelově jsem si koupila ve večerce občerstvení a našla hřbitůvek za městysem a tam se najedla.

Pak mě navigace vedla na Třešť po žluté turistické současně s 16 trasou, ale já jela raději po hlavní silnici.

V Třešti byl hřbitov veliký a přístupný, ten se mi líbil asi nejvíc. 

Z Třeště jsem pokračovala okolo rybníků po modré a do lesa a tady mě ta cesta teprv začala bavit tak jak se patří.

Trasa 5200 mě dovedla do Stonařova a zde mě zachytil onen deštík. Pak už jsem dojela do Brtnice, kde jsou hřbitovy dva - starý a nový.

 Na oba se dalo jít a vedly na ně i z centra směrové tabule.
Tady mají i hezké historické centrum a zámek a klášter. Stálo by za to prohlédnout si i tyto památky.



Pak jsem jela na Komárovice lesem a hezky nasvícenou krajinou podvečerním sluncem.

Dojela jsem do Puklic a tady jsem hledala hřbitov, ale byl v zástavbě, takže jsem se zeptala místní dívky se štěňátkem kudy se tam dostanu.   Nakonec jsem ho našla a tak jsem měla splněno vše co jsem si tento den naplánovala.

 Když jsem se vracela zpátky, opravdu jsem si užívala krásnou krajinu a soumrak.

V Jihlavě mi docházela baterka v navigaci a tak jsem se na kemp vrátila po modré turistické, kterou jsem už znala.

Pávov - Přibyslav - Chotěboř

46 km

Třetí den jsem se vydala už na těžko zpátky domů. Předpověď počasí byla špatná, byl hlášen déšť a tak jsem to vzala směr Havlíčkův Brod, že tam přinejhorším nastoupím do vlaku. 

Déšť byl zatím v nedohlednu, ale už od brzkých ranních hodin zde foukal veliký vítr. Samozřejmě že protivítr. 

Před Dobronínem jsem se rozhodla, že to s počasím není tak hrozné a naplánovala ci cestu na Chotěboř. Sedla jsem si na mez koukala na navigaci a odpočívala. A tady jsem se seznámila se sympatickou Lucií s Hradce, která projížděla kolem a taky cestuje sama. A tak jsme si pěkně poklábosily. 

Vydala jsem se tedy na druhou stranu a bláhově přepodládala, že to bude po větru. Naopak, jela jsem zase proti větru. 

Cestou jsem ale potkala zajímavý středověký most U Lutriána. 

Před Přibyslaví začínalo pršet a foukalo stále proti mě. Tak jsem si zde došla na oběd a přemýšlela co dál. Nerada vzdávám cestu, ale tohle opravdu za nic nestálo a tak jsem se snažila dojet do Chotěboře na vlak. Vítr byl tak silný, že to stálo i z kopce a tak jsem se nadávkami pomalým ploužením - tlačením dostala k vlaku. Cyklo pláštěnka mě jen brzdila a dělala plachtu větru a tak jsem ji sundala a vzala jen šusťákovku.

Říkala jsem si, jestli to mám za potřebí a že bych se měla taky kouknout do občanky a nedělat kraviny, ale teď s odstupem pár dní, mě už zase svrbí podrážky a někam bych vyrazila a chybí mi to.

Jen musím dát Kostéčce nové brzdové špalky, už skoro vůbec nebrzdí. Celkově by potřebovala renovaci, nové obutí a gripy. Takže se rozhoduji, zda investovat do ní, a nebo koupit celou novou koloběžku. Budu muset si najít čas a vyrazit někam, kde si budu moci v klidu vyzkoušet koloběžky, buď bych šla do nové Kostky max, nebo Yedoo Trex či Morxes. Ještě v tom nemám jasno.