Byla jsem jako doprovod dvou rybářů ( z toho jednoho vozíčkáře ) a protože nevydržím sedět na jednom místě, koloběžka musela se mnou. Naštěstí se mi do přeplněného auta vešla Kostka díky použití rychloupínáku na přední kolo, takže jsem si mohla troufnout i na delší výlety.
Byli jsme ubytování v kempu Dolce, který je bezbariérový. Naštestí bylo již po sezóně, nebylo tam mnoho lidí, kemp byl pěkný a udržovaný, jen bych jim vytkla rušení nočního klidu, kdy řev opilých lidí od kiosku se nesl celým údolím.
1. Na Výrovku a po hřebenech zpátky
Pec p. Sněžkou - Výrovka - Pilníkov Dolce
66 km
Kostka
Než jsem odjela na tuhle dovolenou, pohrávala jsem si s myšlenkou, že dobudu s koloběžkou Sněžku. Když jsem v Peci vystoupila a viděla mraky turistů, co jdou na lanovku, tak jsem začala pomalu od tohoto nápadu upouštět. Mám raději projížďku krásnou krajinou bez lidí. Takže jsem povětšinou tlačením vystoupala na Výrovku a pak si dala hřebenovku po červené 1A . V Chalupě na rozcestí jsem si dala kafe a limonádu a pak sjížděla na Renerovky, kde byla má oblíbená panoramata a taky málo lidí. Horské boudy se mi líbí víc než střediska jako třeba v Peci. Jednou si nějakou dovolenou s bydlením na pravé horské boudě určitě udělám.
Pak jsem sjela na Lahrovy boudy a po 1B pokračovala dál. Nějak nefungoval stopař na mapách.cz, takže tam není přesně uvedena trasa a taky mě obral o 18 km, po druhé signál vypadl za Pilníkovem.
Po 1E jsem sjela na Černý důl a protože jsem v navigaci měla nastaveno horské kolo vedlo mě to na Zrcadlové údolí. To už se mi ale nechtělo jet lesem, protože to vypadalo spíše, že budu tlačit a silnice dolů byla lákavá a s krásným asfaltkem, vzala jsem to navzdory Marcelovi na Hostinné a Pilníkov a od soudu přijela na kemp. Takže výlet samotný mi hodil 60 km.
Druhý den jsem se vydala po svých na Rýchory. Ty jsem navštívila na Yedoo v roce 2013, akorát, že tenkrát byla nahoře mlhla, tak ani nevím jak to tam ve skutečnosti vypadalo. Do rodinné mluvy pak vzešel pojem "vyjet na rýchory" ve smyslu, někam se plahočit a nic z toho nemít.
Tentokrát mi ale počasí přálo a tenhle výlet jsem si užila asi nejvíc.
Z Trutnova jsem pokračovala po 4213 na Stachelberg. Zde je od roku 2014 rozhledna Eliška, musela jsem si tedy na ní vylézt. Pod rozhlednou je vojenské opevnění a tvrz Stachelberg. Právě tenkrát v roce 2013 jsme tam byly ale za špatného počasí.
Pod rozhlednou jsem si dala menší odpočinek a "hodila řeč" s německým motorkářem, krerý se zajímal o koloběžku, jak se na ní jezdí. Směsicí němčiny a angličtiny a názorné ukázky se to dozvěděl, a popřál mi hezký den. Také jsem mu vysvětlila, že se s tím lépe jezdí po silnicích a " no cros", nedá terénem. Po druhé jsem ho potkala na parkovišti a to už neveřícně koukal, když jsem zabočila na červenou turistickou, právě do terénu. Chtěla jsem se vyhnout hlavní silnici a sjet na Prkenný důl.
Pak jsem vystoupala tlačíc kolobežku na Rýchorský kříž. To mě moc nebavilo a tak jsem si i zpívala, pouštěla muziku a dělala drobná zpestření, jako: až budu mít na tacháči 300 metrů - tak se napiju, nebo až budu mít 400 - tak se kouknu na navigaci jak to mám ještě daleko, až budu na rozcestí - dám si sušenku. Na rozcestí jsem ale už uviděla Rýchorskou boudu, loupla do sebe jen cukr a pokračovala s občasným focením na vrchol. V horské boudě, kterou jsem konečně viděla v reálu a bez mlhy dala zaslouženou polévku a malé pivo.
Pak jsem sjížděla po žluté na Antonínův důl až do Mladých buků. Sjez to byl moc pěkný po hezkém asfaltu. Dojela jsem do Trutnova, kde jsem nakoupila potraviny pro mé spolukempovníky.
3. Na Pomezky a Jánky
Pomezní boudy - Jelenka - Horní Maršov - Janské Lázně - Trutnov - Dolce
51 km
Třetí den jsem se opět nechala z Trutnova vyvézt cyklobusem, tentokrát na Pomezní boudy. Pak jsem se dopravila na Jelenku a chvíli zase přemýšlela o tom, že vystoupám na Sněžku. Když jsem ale viděla cestu, usoudila jsem , že by to byl holý masochismus, raději se budu kochat. Tímto tedy smekám před všemi co na Sněžce s koloběžkou byli. Tak jsem tedy koloběžku na Jelence zamkla o sloupek a pěšky se vydala aspoň na Svorovou horu vyfotit si panoramata.
Pak jsem po silnici sjela až do Horního Maršova a odsud po 1B na Janské Lázně. Zde máme být koncem září s naším sdružením pro neurologické pacienty na rekondičním pobytu, tak jsem si byla obhlédnout penzion do kterého jedem a prostředí. Pak jsem uličkami po červené, protože hlavní silnice byla uzavřená sjela na Svobodu nad Úpou a zase přes Mladé Buky do Trutnova a na Dolce.
1. připravena na cestu |
1. horské louky |
1. panoramata od Výrovky |
1. hořec |
1. u renerovek |
1. kostelík Fořt |
2. kočky v Trutnově |
2. rozhledna Eliška ,Stechelberg |
2. výhled na Žacléř |
2. od Rýchorského kříže |
2. chaloupku kterou jsem fotila i v roce 2013 |
2. Rýchorská bouda |
2. zasloužené občerstvení |
3. nad Krkonošemi se to mračilo |
3. cesta na Jelenku |
3. pod Svorovou horou |
3. nejblíž jak jsem se ke Sněžce dostala |
3. panorama ze Svorové hory |
3. nad Horním Maršovem |
jakožto Trutnovák, klobouk dolů. Do hor maximálně tak pěšky :)
OdpovědětVymazatdíky, já to ale za žádný super výkon nepovažuju, cyklobus, tlačení a sjezd z kopce. Pro mě by byl výkon jít někam pěšky.
Vymazat