Moje koloběžka: Podzimní Krkonoše

Na konci září jsem se opět ocitla v Krkonoších a to na rekondičním pobytu našeho sdružení pro neurologické pacienty, kde figuruji jako pořadatel a osobní asistent. Tentokrát jsme poprvé zavítali do Janských lázní, do penzionu Sola Fide který je bezbariérový a byli jsme zde velmi spokojeni.
Samozřejmě, že koloběžka musela se mnou a čas na výlety jsem si taky našla.
Tentokrát se mnou do Krkonoš jel Bobášek - tedy můj Kickbike. Když pominu malé popojíždění po lázeňském městečku, cestu na Stezku v korunách stromů a projížďku do Svobody nad Úpou, zvládla jsem 4 výlety po okolí.

1. Černá Hora - černohorské rašeliniště - Jánské Lázně

11 km

Kromě prvních dvou dní nám počasí přálo, takže jsme si užili podzimně zbarvených Krkonoš.
Jeden den jsem se nechala lanovkou vyvézt na Černou horu. Kabinková lanovka převeze zdarma kolo, koloběžku a vozíčkáře na velkém elektrickém vozíku. Je pravda, že osoba za 160 Kč nahoru je poněkud dražší, ale využití z časových důvodů je super.
Jela jsem se podívat na černohorskou rašelinu. K vyhlídkové věži věži vede chodníček z klád a na kole se tam nesmí a tak jsem koloběžku po vycházkovém okruhu tlačila. Ve všední den tam bylo i málo lidí a koloběžka mě i dokonce uchránila od pádu, kdy jsme se na mokrém prkně smekla, ale řidítek se udržela.
No a pak jsem si kopec sjela klasickou cestou i pro koloběžky z půjčovny.Také jsem se cestou podívala na skalní útvar Modré kameny.
Tuto trasu jsem jela i v září 2013 na Yedoo.

2. na Jánský vrch

6 km

A ten samý den jsem se ještě jela podívat na Jánský vrch, místo s výhledem do kraje. Cesta pak vedla lesem, kde jsem byla ráda, že mám Kickbike, jen jsem litovala, že jsem si ho nenastavila do vyšší polohy nášlapu. Na konci cesty u dětské léčebny mě překvapila uzavírka v podobě rozbitého můstku, který jsem musela zdola po trámu, jinde se nedalo projít a vracet se vzhledem ke stmívání se mi nechtělo.

3. Černá hora - Pražská bouda - Černý Důl - Jánské Lázně

17 km

Další den jsem se s přáteli Danou a Pepou vydala na výlet někam na hřebeny hor. Vyjeli jsme ve složení koloběžka - elektrokolo - a obyčejné kolo na lanovku a opět se přepravili na Černou horu. Původně jsme mysleli, že pojedeme na Thámovy boudy a Velkou Úpu, ale kamenitá cesta se nám moc nelíbila a tak jsme to vzali na Pražskou boudu. Tady jsme si dali občerstvení a rozhodli se, že pojedeme do Pece. Jenže cesta na druhou stranu se nám líbila víc a ještě k tomu jsme zahlédli lidi co měli půjčené elektrokoloběžky a na ty jsme se chtěli podívat, vyjeli jsme směrem na Hrnčířské boudy. Pak jsme pokračovali na Tetřeví boudy a na Černý Důl si to zkrátili šíleným terénním sjezdem, který se mi zdál povědomý - ten jsem sjížděla v srpnu na výletě z Výrovky. (nutno uznat, že na kickbiku se to sjíždělo lépe než na Kostce)
Z Černého Dolu jsme to vzali raději po silnici, ale provoz byl dost hustý, takže to byl trochu adrenalin jak pro nás, tak pro řidiče.
A protože to bylo ve státní svátek, ještě jsme stihli sváteční veselici na Kolonádě v Jánských Lázních, kde jsme to "dobrodružství" zapili.

4. Jánské Lázně - Černá Hora - Pec pod Sněžkou - Svoboda n. Úpou - Ján. Lázně

33 km

A poslední výlet jsme si daly s Danou samy. Od penzionu jsme vystoupaly na Krausovy boudy a tady jsme chtěly pokračovat na Vlašské boudy. Cesta byla krásná, po vrstevnici ale do stanoveného cíle jsme nedojely, protože cesta byla zatarasená stromy a probíhalo tam přenášení stromů pomocí vrtulníku. Škoda, že na rozcestí nebylo nějaké upozornění že cesta je neprůjezdná. Uznaly jsem, že lidé, možná i my , by jsme ho neuposlechli a stejně tam jeli.

Takže jsme se vlastním pohonem dopravily na Černou horu, s přestávkou na Pardubických boudách a pak jely stejnou trasou na Pražskou boudu jako den před tím. Pak jsme zvolily sjezd do Pece. To jsme ale pořádně vymrzly, takže v Peci jsme se zahřály polévkou a grogem.

Pak už jsme po silnici sjely do Svobody nad Úpou a zpět po červené na Jánské Lázně.

Na silnici by se mi zase lépe jelo na Kostce, ale i na malé koloběžce se dalo. No po tomhle výletu jsem byla utahaná asi stejně jako u nás na rovinkách po stovce.