Moje koloběžka: 2 výlety na sportovní areály Vysočiny

1. na Arénu Vysočina a singletracky

Kuklík - Nové Město na Moravě - Studnice - Kuklík

32 km

Kostka

První zářijový týden jsem trávila na rekondičním pobytu v obci Kuklík na Vysočině a koloběžku jsem si samozřejmě musela vzít sebou. I když jsem věděla, že na ní nebudu tolik času jako loni, protože letos organizace celé rekondice ležela jen na mých bedrech. Za tento týden jsme zvládla jen dva kratší výlety, nejen pro nedostatek času, ale také počasí nebylo zrovna nejlepší a v ještě k tomu mě postihla dvoudenní žaludeční nevolnost pramenící nejspíše ze stravy, nebo nějakého kolektivního bacilu, ulehlo nás na penzionu několik.
Takže první výlet jsem stihla ještě v dobré kondici a za poměrně hezkého počasí hned z kraje pobytu a to na Vysočina Arénu .
Z Kuklíku jsem jela na Odranec, kde se zrovna konaly nějaké cyklistické závody, takže jsem vypadala jako exot co si doma zapoměl šlapky. Za Koníkovem jsem cyklistům zmizela ( nebo oni mě ) a jela jsem po hlavní silnici na Nové Město na Moravě. Naštěstí provoz nebyl velký. Ve městě jsem se nějak propletla uličkami, taky jsem chvíli bloudila po nějaké vilové čtvrti, a dostala se Cyklo arénu, kde jsou singletracky. Chtěla jsem si vyzkoušet zda to půjde i na koloběžce. Zvolila jsem tedy zelený okruh, který je i pro vozíčkáře. Byly to jen 3 kilometry a povrch víceméně lesní cesta, pár kořenů, kousek štěrkem a průjezd potůčkem. Protože bylo málo vody ( nevím zda tam bývá i více) zvládla jsem to bez namočení stojné nohy. Myslím, že dle povrchu, dal by se na koloběžce projet i modrýokruh, ale na ten jsem už neměla čas a tak jsem se vracela na ubytování. Projela jsem Vlachovice k rybníkům a ještě se zajela podívat na Studnici, nejvýše položenou obec na Vysočině a pak se sjezdem vrátila na Kuklík.

cesta na Nové Město n. Moravě

mapa singletracků

trasa Handy - přejezd potůčku

Studnice

2. cyklostezka Po staré železnici

Sázava - Přibyslav a zpět

20km

Kostka

Tuhle trasu jsem si chtěla projet už v červenci, jenže až na místě jsem se dočetla, že tam výslovně nesmějí psi a já sebou zrovna měla moji Sáru, tak jsem se na ni vydala nyní, Původně jsme si plánovala, že udělám nějaký delší výlet z Kuklíku a cestu do něj zakomponuji. V plánu byl okruh cca 70 km. Jenže vše dopadlo jinak, po prodělaných žaludečních potížích, kdy jsem 2 dny strávila v posteli jsem se na štreku necítila, ale nakonec ujetých alespoň 20 km mi udělao dobře.

Autem jsem se tedy s koloběžkou přiblížila do Sázavy, kde jsem zaparkovala opět u obecního úřadu. Parkoviště u stezky stále nebylo dodělané. Ona slavná stezka číslo 19 je hezká, vedoucí krásnou krajinou a opradu připomíná jakoby se jelo mašinkou. Je tu několik můstků, 2 odpočívací místa, a pěkný povrch. Po prvním neuskutečněném výletu jsem psala na facebookové stránky stezky, proč tam není povolen vstup se psy a odpověděli mi, že je úzká a proto je to z bezpečnostních důvodů. Stezka je v nejužším místě široká cca 3 metry a to je o dost širší než spousty stezek jinde které jsem navštívila a kam se se psy může. Mě zarazilo, že sem nesmí ani pes na vodítku. Podle mě by to problém neměl být, ale když si vzpoměnu na některé pejskaře, co mají psy na samonavíjecích voďácích natažené přes celou cestu a to ještě to tenké lanko není vidět, tak v tomto případě nebezpečí je. Jednou mě takhle sundala z koloběžky paní, co měla psa na stopovačce. Pes se rozběhl za mojí fenkou, která běžala po pravé straně koloběžky, paní zatáhla za šňůru, čímž mi vytvořila cílovou pásku, já na mírném sjezdu zmáčkla obě brzdy a už jsem letěla přes řidítka.

Za celou cestu, 10 km do Přibyslavi a 10 zpět jsem potkala jen 2 cyklisty, a to mě ještě na zpáteční cestě chytil deštík, který jsem přečkala pod mostem.