Moje koloběžka: V Krkonoších s koloběžkou i bez

Měsíc červen je pro mě ve znamení cestování a dovolené. A počáteční týden jsem trávila v Krkonoších.
Byl to opět rekondiční pobyt neurologických pacientů, kde figuruji jako doprovod a také spolupořadatel.
Byli jsme ubytování v penzionu Sola Fide a ten mohu jen doporučit. Skvělý personál, příznivé ceny a výborná kuchyně. Penzion je bezbariérový a v klidné části Janských Lázní, jen kousek na kolonádu i lanovku.

1.Janské Lázně - Vlčice - Staré Buky a zpět

cca 35 km

Kickbike

Na tento pobys jsem si sebou vzala Kickbike, jednak proto, že velká koloběžka by se mi už asi do přeplněného auta nevešla a hlavně kvůli obutí. Chtěla jsem se spíše věnovat terénu, takže Bobášek byl lepší volba než Kostka obutá do Kojaků.

První výlet jsme si udělali s kamarádem Pepou, který má elektrokolo ( kamarád je v seniorském věku ) a jeli naproti Daně, která se chtěla na pobyt přiblížit alespoň částečně také kolmo.

Nejdřív nás zastihla první bouřka ve Vlčici a tak jsme ji přečkali v autobusové zastávce.

S Danou jsme se sešli v Prostředních Starých Bucích a stejnou cestou se vydali zpět. Držela jsem s jejich elektrokoly tempo a ve Vlčici jsme se občerstvili v hospůdce.

Druhá bouřka nás zastihla v přírodním parku Hrádeček a tu jsme přečkali v turistickém přístřešku kousek nad Havlovou chalupou.

Najeli jsme cca 35 km, na stopaři mám méně, došla mi baterka.

2. Sjezdy Černé Hory

7 - 13 km

Další den jsem si koupila čtyřdenní pernamentku na lanovku a bavila se sjezdy z Černé Hory.

Raději jsem si nechala dát stupátko na vyšší polohu, abych neškrtala o kanálky na odvod vody nebo v terénu. V při normální jízdě to ale bylo opravdu znát, nadřela jsem se jako na starém Yedoočku.

S přáteli na elekrokolech a dalšími, kteří si vypůjčili koloběžky v půjčovně jsme nejdříve jeli trasu přes Pardubické boudy.

zdroj mapy.cz

Ta ale zpočátku byla docela náročná a po šotolině. Cestou jsem ještě zastavili na Modrých kamenech.

Další 3 sjezdy jsme si daly s Danou po trase pod lanovkou.

zdroj mapy.cz

Ta se nám zdála snažší. Jen u každé jízdy jsme závěr udělaly jinak. Jednou na stezku v oblacích, jednou po silnici a jednou na modrokamennou ulici.
Aplikace na mapách. cz ohledně nejvyšší dosažené rychlosti kecá, nejvyšší rychlost jsem mohla mít tak 45 km/h. Jezdila jsem opatrně a večer si nechala ještě od kamaráda seřídit brzdy.

Poslední sjezd jsem si další den udělala sama na Zrcadlovky. Zatímco zbytek party jel obvyklou trasu pod lanovkou.

zdroj mapy.cz

Jejich výlet ale nedopadl moc dobře, jedna kamarádka sice už v malé rychlosti, ale přeci jenom, nezvládla kotoučové brzdy na vypůjčené koloběžce a odpoledne jeli do Trutnova na pohotovost, kde dostala sádru na ruku.

Spousty lidí si myslí, že sjezd koloběžky je snadný, ale pro nezkušené lidi, je dost nebezpečný.

3. pěšky na Sněžku

15 km

Ve středu, když už nebyly v předpovědi bouřky, jsem se sama vydala na pěší výlet na Sněžku.
Původní plán byl jít to z Pomezek a dojít až na Čenou Horu. Jenže autobus, který jezdí ze Svobody na Pomezky nečekal na ten, co jezdí z Jánských Lázní, takže jsem musela nejen já, ale i jiní lidé co jeli se mnou pozměnit plán cesty.
Počkala jsem tedy na autobus do Pece a odsud to šla nahoru přes Obří důl.

Cesta až ke Slezské boudě byla skvělá tím, že nebylo ještě takové vedro a také jsem ani nepotkávala moc lidí.
Když jsem pak ty davy nahoru jdoucí viděla, už se mi tam ani moc nechtělo. Ale zdárně jsem se tam dostala.

V poštovně jsem se připojila na net a zjistila, že mi po 4 hodině jede bus z Pomezek.
Takže tu trasu, která mě zajímala nejvíce jsem si nakonec dala. A byla jsem moc ráda, zase jsem potkávala jen málo turistů.