Ze Špindlu do Pardubic

Špindlerův Mlýn - Vrchlabí - Hostinné - Dvůr Králové - Hradec Králové- Pardubice

117 km

Kostka

Z Kuksu jsem s koloběžkou v autě pokračovala na víkendový pobyt ve Špindlerově mlýně. Byla to teambuildingová akce jedné hradecké firmy v hotelu Horal. V sobotu jsem vzhledem k přepovědi počasí kolobežku nechala v lyžárně hotelu a šla na pěší túru na pramen Labe. Bouřky se nakonec nekonaly a i když výlet byl moc hezký a já namáhala úplně jiné svalové partie než na koloběžce, trochu jsem litovala, že jsem se třeba nenechala s koloběžkou někam se vyvézt.
V neděli byl návrat zpět a můj původní plán byl jet na koloběžce do Hradce Králové. Jenže ráno pršelo, a mě to bylo líto, tak jsem si řekla, že si to sjedu alespoň do Vrchlabí, kdyby se zadařilo, tak do Dvora Králové. Nakonec vyšel ten nejlepší plán o kterém jsem ani nedoufala a dopravila jsem se po vlastní ose až do Pardubic.
Když jsem vyrážela od hotelu Horal, silně mrholilo, oblékla jsem pláštěnku, ale skoro jsem přes déšť ani neviděla na cestu. U přehrady mrholení ustalo a před Vrchlabím jsem pláštěnku mohla sundat. Zde jsem se napojila na cyklotrasu č. 2 - Labskou stezku. Sice jsem moc dupat nemusela, bylo to stále z kopce, ale pohyb na koloběžce mi krásně rehabilitoval bolavé svaly po pěší túře. Za Hostinném se dokonce ukázalo sluníčko.  Až před přehradou Les Království byl první a jediný kopeček. Tady mě dohnal bratr v doprovodném vozidle a musela jsem ho ujišťovat, že opravdu pojedu dál.  Na Přehradě jsem si po asi 45 km dala první pauzu - oběd v kiosku. Malé pivo a grilovaného pstruha. Pak jsem stále po trase 2 jela do Dvora Králové a na Kuks. Asi na 80 kilometru - za Jaroměří jsem si dala další pauzu na snědení oříšků a sladké pasty ( něco jako Jesenka co se dřív vyráběla, ale tato je z Lidlu a vždy mě dodá energii ). V Hradci Králové jsem navštívila babičku, vypila kafe a snědla sladký závin a vydala se na poslední kus cesty. Je ostudou, že Hradec a Pardubice nemají mezi sebou stále cyklostezku a dvojka vede přes Vysokou nad Labem. Moc mě to nebavilo, provoz tu byl dost velký. Za Kunětickou horou jsem se už napojila na naši cyklostezku u Labe a zdárně dojela domů. Osobní rekord 117 km za den beru s rezervou, prvních 40 km bylo stále z kopce. Dle mého tachometru jsem to jela 6 hodin 59 minut a průměr byl 16,8 Km/h.

přehrada u Špindlerova Mlýna

jez Hostinné

přehrada Les Království

most přes Labe za Jaroměří

Hradec Králové

Malá projížďka na Kuksu

Kuks - Choustníkovo Hradiště - Dolní Vlčkovice - Kuks

20 km 

Kostka

Dva dny a noc jsem strávila na mém oblíbeném Kuksu  na školení a koloběžku jsem si musela vzít s sebou, protože mě pak také čekal přesun do Krkonoš. 

Takže po skončení výuky jsem se jela projet po okolí, lehkých 20 km. Také jsem zde vyfotila 3. obrázek do Výzvy - jez. A večer si užila focení nejen západu slunce.

Ústí nad Labem - výletnicky a se závodníky

Ústí n.Labem - Lipová - Děčín - Velké Březno - Ústí n. L.

53 km

Kostka 

Předposlední červnová sobota byla ve znamení Ústecké 24 hodinovky - závodu štafet i jednotlivců v koloběhu a my byly při tom. Ne jako závodníci, ale jako doprovod mužstva Ekovelo.cz.
Když se přijelo do Ústí nad Labem do parku na Severních terasách, rozbili jsme tábor a naši borci se dali do závodění. Závod spočívá v tom, že závodník nebo družstvo musí 24 hodin jezdit v parku a vyhrává ten, kdo najede víc kilometrů.
My jsme se zatím vydaly na výlet směr Děčín. Vyjely jsme na Chuderov, Lipovou a Slavošov. My , pocházející z kraje rovin jsme byly unešeny výhledy a panoramaty kraje. Většimu kopců jsme si sice vytlačily, ale i tak to bylo krásné. Před Děčínem nás začala dohánět bouřka, ale naštěstí jsme jí ujely a chytla nás ve městě, kde jsme se mohly ukrýt u obchoďáku. Druhé bouřce jsme už ujely cestou nazpět po trase č. 2 podél Labe. Cesta byla pohodová rovinka a potkaly jsme i pár koloběžců. Když jsme přijížděly do  Ústí nad Labem blížila se třetí bouřka. Zpět na Terasy jsme se dostaly přes Beritno údolí. Akorát když jsme z údolí vyšly začal plavák s krupobitím které jsme přežily téměř v suchu pod vchodem jednoho paneláku. Nahodila nás však projíždějící auta valící se vodou.
Naši kamarádi i za bouřky statečně dupali a umístili se na suprovém 3. místě.

A druhý den jsme se byly projet - projít na Erbenovu rozhlednu.

Pro jahody a za ostrovem

Pardubice  - Stéblová - Oplatil - Podůlšany - Srch - Pardubice

27,5 km

Kostka

Protože druhá výzva stránek pohyb.cz  byl ostrov, spojila tuto trasu se samosběrem jahod. Vybavena 4 krabičkami jsem se po práci vydala na cestu. A na písníku Oplatil vyfotila koloběžku s ostrovem. Naštěstí jsem jela dopoledne a kdy ještě nebylo takové teplo, místo se nachází na nuda pláži. To by mne asi nudisté hnali s foťákem v ruce.
V Podůlšanech jsem nasbírala asi 3 kila jahod, rozdělila si je do baťůžku a přední tašky a dupala proti větru zpátky. No z těch co byly v brašně byla vlivem jízdy téměř dřeň.

Na kostelík do Řečan a moje první píchnutí

Pardubice - Živanice - Kladruby n. Labem - Řečany n. Labem

30 km

Kostka

Protože v týdnu bylo krásné počasí a my měly volno, naplánovaly jsme si celodenní výlet. Původně jsme chtěly ujet tak 50 - 60 km a shlédnout románský kostelík v Řečanech nad Labem, který je nejstarší sakrální památkou na Přeloučsku. A protože na stránkách pohyb.cz vymysleli zajímavou výzvu - a to každý týden se vyfotit u určeného objektu - tento týden u rozhledny, naplánovaly jsme si nějakou také potkat. První byla rozhledna - vodojem v Kladrubech nad Labem a na druhou jsme chtěly dojet k Cholticím. Vše ale nakonec dopadlo jinak.
Takže jsme nejdříve jely po trase 4041 do Valů, pak okolo písníku v Mělicích na Přelouč a odsud po trase 2 na Kladruby nad Labem. Viděly jsme i pastviny s koníky, vyfotily si koloběžky s vodárenskou věží a sjely do Řečan. Kostelík nás překvapil jak byl maličký, bohužel byl zavřený, bývá otevřený ve čtvrtky odpoledne. Když jsme z Řečan mířily na Zdechovice, ozvalo se za mnou hlasité TSSSSS. Píchla jsem a jelikož nevozím náhradní díly, stejně bych si to neuměla opravit, rozhodly jsme se vrátit se vlakem domů. Ještě jsme se ptaly kolemjdoucích, zda tam není cykloservis. Štěstí alespoň bylo, že se nám defekt stal v obci, kde jezdí přímý cyklovlak do Pardubic a ten taky za pár minut jel.

Přelouč

Kladruby nad Labem

u hřebčína

kostel sv. Máří Magdaleny

Pardubice - Opočínek - Pardubice 

20 km

Kickbike

Ještě tentýž den, jsem večer vzala kickbike a jela se projet k Opočínku, kde jsme z vlaku viděly krásné pole s vlčími máky trošku si zafotit.
Takže nakonec jsem plánovaných 50 km za den udělala.

Do údolí Krounky a Novohradky

Pardubice - Chrast - Předhradí - Šilinkův důl

48 km

 Kostka

Na víkendovou podnikovou akci jsem se rozhodla dojet po vlastní ose na koloběžce.
Takže jsem vyrazila z Pardubicnejdříve po trase 4119 a pak 4122 do Hrochova Týnce, pak přes Řestoky na Chrast u Chrudimi. Zde jsem si chtěla v parku dát první odpočinek se svačinou a park si fotit. Jenže se zde odehrávaly asi 3 svatby, takže bych jim při focení překážela já a nebo oni mě. Takže jsem sjela na klášteřiště. Původně jsem měla v plánu jel po modré k rybníku, ale nějak jsem vylezla jiným vchodem z parku a zhlédla přírodní divadlo a na jednou jsem se ocitla u kostela v Podlažicích. Takže první svačina byla ve znamení Ďáblovy bible. Pak jsem pokračovala na po 4122 na Chacholice a Skálu a tady si to zkrátila lesem po zelené turistické, která byla v pohodě sjízdná na modrou, značenou jako za sucha sjízdnou, jenže s šotolinovám povrchem. Raději jsem koloběžku vedla, píchnout bych nechtěla. Celou cestu jsem si užívala, ani se mi nezdálo, jak je to do kopce. Utřídila jsem si myšlenky a pohrávala si i s nápadem, že bych se přihlásila na Loudání. No ale zas takový dobrodruh nejsem.
Ještě jsem se stavila na návštěvě v Údolí sv. Anny, tu začalo bouřit, ale nic se nedělo. Když jsem vyjela na Předhradí, bylo vidět, že zde dost pršelo. Na mě po celou dobu na mě spadlo jen pár kapek. V Předhradí jsem nakoukla na hrad Rychmburk, který je domovem pro seniory a pak pokračovala na Hněvětice, kde byl asi nejbrutálnější kopec který nešel skoro ani vytlačit. Mezi poli jsem se napojila na místní trasu 2 a dojela loukou ku Kutřínu a odsud už v pohodě našla odbočku na Šilinkův důl, kde jsem přespala.

Podlažice

kaple sv. Anny v Anenském údolí

cesta na Předhradí

Rychmburk

Šilinkův důl - Skuteč - Chrast - Chrudim - Pardubice 

50 km 

Kostka

Druhý den jsem se vydala zpět do Pardubic. Cestou jsem si chtěla ještě prohlédnout lomy u Skutče, kde jsem kdysi byla na čundru. Dopoledne jsem tedy vyjela ze Šilinkova dolu na Skuteč. Jenže jak jsem se dostala z příjemně chladného údolí na plné slunce a dusno, projevila se u mě naplno pylová alergie a celou cestu jsem odkýchala, teklo mi z očí a trochu i zimnice se o mě pokoušela. Kombinace únavy nejen z cesty ale i po večírku , migrény a alergie mě totálně skolila.
Dojela jsem na Proseč, pak se vracela a hledala lomy. Jelikož jsem neměla podrobnou mapu, viděla jsem nakonec jen jeden, takže jsem se vrátila do Skutče a po hlavní silnici dojela až do Chrasti. Naštěstí auta moc nejezdila a jak jsem byla indisponovaná, bylo mi to srdečně jedno. Za Řestokami směr Chrudim jsem to už skoro chtěla vzdát, praštit koloběžkou do škarpy a zavolat si aby pro mě někdo přijel. Ale nějak jsem se doplácala do Chrudimi, tady si trošku odpočala a dojela do Pardubic. No asi jsem si sáhla na dno, ale nevzdala se. Takže jsem si to Loudání trochu zkusila.

rybníček u Lažan

Skuteč

jediný lom který jsem viděla

Chrudim