Trapných 24 km po Šumavě

kolečko po Železné Rudě

17 km

Yedoo

Když jsme přijely do Železné Rudy, padaly z nebe proudy deště. Takže jsme zamítly spaní na kempu v autě a vzaly jsme si chatičku. Nejdřív se zdálo, že v ní bude větší zima než venku, ale nakonec jsme za ní byly vděčné.
Další den našeho pobytu se zdálo, že bude šeredně, tak jsme koloběžky nechaly v autě a na Černé a Čertovo jezero se vydaly po svých. Výlet to byl pěkný, ale když jsme u Čertova jezera viděly bandu Yedooček z půjčovny, přišlo nám to líto, že jsme své koloběžky nevytáhly. A také další dny jsme pochopily, že počasí jaké se jevilo tento den, znamená na Šumavě " být krásné počasí".
Takže další den jsme koloběžky vzaly na výlet a ujely jsme 17 km po stezkách 2120 a 33 zpět do Železné Rudy, kde jsme docela promokly. Ale chatka nás zachránila.
Také jsme na kempu potkaly jiné koloběžce, kteří sjížděli Šumavu celou. V tomto počasí mají můj obdiv.

odpočívadlo

Gerlova huť

Pancíř

 

 

 

Na Prášilské jezero

7 km

Yedoo

Další den jsme se autem posunuly dál do nitra Šumavy, směr Kvilda, kde jsme si chtěly sehnat ubytování, nejlépe zase v chatce.

Cestou sme se stavily na Prášilském jezeře, na které to bylo z parkoviště 3,5 km. Původně jsme si tam chtěly uděla minimálně 15 kilometrové kolečko, ale děsný déšť nás od toho odradil. 

Ale prášilské jezero stálo za to, bylo ještě krásnější než Čertovo a Černé. Co nás překvapilo, že se v terénu koná dotazníkové šetření o navštěvovanosti regionu. U jezera pod turistickým přístřeškem stáli dva pracovníci CHKO s tablety a prováděli průzkum. Alespoň nám pohlídali koloběžky a těch cca 200 metrů k jezeru jsme se s němi nemusely tahat přes kameny.

Při zpáteční cestě jsme ale děsně zmokly a vzhledem tomu, že jsme byly na tuto noc bezdomovci, delší výlet jsme vzdaly. 

Ubytování jsme nenašly ani v okolí Modravy, takže jsme přespaly v autě na kempu Antýgl. 

Zde jsme se alespoň prošly u řeky Vydry a vzpomínaly na film Kolja, kdy pan Svěrák s filmovým Koljou leží na kamenech v řece a říkají: "Vydry tóže kaput".

mírný kopec na jezero

při první přepršce nás zachránil přístřešek

bažina jak za krále Šumavy

jezero

 

 

 

A naše ležení na Antýglu:

Po této studené noci jsme ještě myslely že dáme Šumavě šanci, a chtěly jsme se ubytovat někde v chatce. Jediný vhodný kemp jsme našly v Horní Vltavici, jenže na recepci nikdo nebyl a vystavený telefon byl vypnutý, čekaly jsme asi hodinu, sháněly majitelku, ale zřejmě neměla zájem o další kšefty. Takže jsme daly Šumavě vale a přesunuly se do teplejšího podnebí - na Sázavu.