Štítky

pondělí 31. července 2017

Stovka ve vedru

Česká Třebová - Svitavy - Litomyšl - Vraclav - Pardubice

104 km

Kostka



Na neděli už po chladném týdnu hlásili vedro, ale já si chtěla ještě užít delší výlet dokud mám volno. Tak jsem si zamluvila cestu vlakem s Regiojetem do České Třebové. Z Pardubic mě na kreditovou jízdenku vyšla na 84 Kč, převoz koloběžky/kola je zdarma. Ve vlaku jsou jen tři háky na kola, při rezervaci na netu se musí zvolit vagón Low cost a přidat doplňkovou službu převoz kola. Na mail tak přijde jednak elektronická jízdenka, tak i doprava kola. Může se asi někdy stát, že daný vlak už má místa pro kola zadaná, tak předpokládám, že v nabídce bude zaškrtnutí převozu chybět.
Když jsem tedy vystoupila v České Třebové, nastavila navigaci a stopaře na mapy.cz. To mě navedlo na poněkud strašidelný podchod pod tratí.

 Pak jsem pokračovala po trase č. 24. začínalo být vedro a protivítr. Za Semanínem mě Marcel ( ten pán co mluví v navigaci - mám ho pojmenovaného abych měla komu nadávat když jezdím sama )mě naštestí poslal do lesa, kde bylo příjemně a bez větru. Na rozcestí u Antoníčka jsem si dala malou svačinu a pak dále po trase 24, po Opatovci č. 4033 dojela do Svitav. Tady jsem chtěla navštívit další židovský hřbitov do sbírky. Ten se nacházel až za městem a když jsem se tam doštachala, byla jsem docela zklamaná. Jen pár pobořených náhrobků, pietnost místa aspoň zachraňovala pamětní deska.
Vrátila jsem se do Svitav, projela centrem města, a ani neměla chuť na nějaké občerstvení v hospůdkách.
Cesta 4205 na Litomyšl byla už příjemnější, s větrem v zádech , i když mezi Javorníkem a Mikulečí vedla po hlavní silnici. Trasu č. 182 jsem si vyloženě vychutnala, byla tam zajímavá panoramata a sjezd na Litomyšl. tady jsem se prošla centrem a v marketu zakoupila vodu, dva nanuky a pečivo. Na nic víc jsem neměla chuť. Nová verze navigace mě překvapila, že když se uhnu z trasy, tak přepočítává. No ale moc jsem Marcelovi nevěřila a raději si to kontrolovala i na displeji. Tak mě dobře dovedl na Litomyšlský židovský hřbitov, ten bych asi bez nastavení v navigaci nenanšla. Vede tam jen polní cesta a mezi domy bych už to vůbec netrefila, vypadalo to, že jedu někomu na dvorek. Tenhle už stál za to, dalo se tam i vlézt a fotit si.
Po té jsem se zase napojila na 182 a 4231 a dojela do Vysokého Mýta. I zde jsem zamítla posezení v hospodě a místo toho si snědla své pečivo na náměstí ve stínu stromů. Mají zde veřejné piáno a nějaký člověk na něj zrovna krásně hrál, myslím, že to byla melodie z filmu Panna a netvor. Začínala mě dost bolet hlava a tak jsem se zvedla k další cestě směr Vraclav. V Barokním areálu u Sv. Mikuláše jsem si nabrala pitnou vodu. Lidé přede mnou si jí nabírali do kanystrů, tak to mě uklidnilo, že mi snad úplavice nehrozí.
Nahoře zřejmě vypadl signál GPS, Marcel nějak zmatkoval a pak mě navedl na schody. Výpadek je vidět na záznamu trasy a pak reálném nakreslení kudy jsem jela.
reálná cesta

záznam GPS


Když jsem vyjela na kopec, trošku mě polekalo nebe, bouřku bych někde v polích nerada potkala.
Po projetí několika vesnic na trase 4192 už mě hlava bolela příšerně a v dáli se začalo blýskat, tak jsem v Plátěnicích zalezla do vlakové zastávky, loupla do sebe prášek a chvíli si pohrávala s myšlenkou, že cestu vzdám a dojedu jen do Moravan na vlak. Bouřka se přesunula jinam, prášek zabral a tak jsem krizi překonala a pokračovala na Dašice a Zminný a pak lesem do Pardubic.
Dle tachometru mi cesta hodila 107 km, průměr 14,4 km/h a čistá doba jízdy 7,29 h. Vypila jsem asi 4 litry vody, snědla jednu housku, dva nanuky, 2 croisanty, jednu fidorku a jednu jesenku. Mohla bych i napsat kolikrát a kde jsem byla....... :-)   Ještě že nemám aplikaci kolik jsem spálila kalorií. Jo, a když mě to nebavilo poslouchala jsem kapelu Myrath.

u sv. Antoníčka

židovský hřbitov Svitavy

centrum Svitavy

Litomyšl s vrtulemi

židovský hřbitov Litomyšl

Vysoké Mýto

léčivý pramen sv. Mikuláše, Vraclav

to nebe se mi nelíbí



čtvrtek 27. července 2017

Pokoření Zvičiny

Dvůr Králové - Zvičina - Hořice - Chlum - Pardubice

94 km

Kostka





 Na tento týden jsem měla sice jiné plány, které mi zhatila předpověď počasí, ale když se ve středu udělalo o něco lépe, vyjela jsem aspoň na výlet s Kostéčkou.
Vlakem jsem se dopravila do Dvora Králové a odsud pokračovala dobýt místní vrchol - Zvičinu. Ta se pyšní magickým číslem 666 metrů nad mořem. Poslední kilometr jsem sice tlačila koloběžku po asfaltu a pak po turistické, ale i to se počítá. Na vrcholku jsem si v Raisově chatě dala polévku a pak pokračovala na Miletín a Hořice. 
V Hořicích jsem si musela zajet pro další fotku židovského hřbitova do sbírky. Ten starý je bohužel nepřístupný a nový zase zrušený, takže aspoň symbolicky jeho místo. Pak jsem se nsavačila v sochařském parku a jela dál na Doubravu a Boháňku. Tady mě navigace protáhla bahnem po trase 4085, takže moje koloběžka opět vypadala jak od Přemysla Oráče. 
Dojela jsem na Chlum - bojiště bitvy u Hradce Králové. Občerstvila se v místní hospůdce pod rozhlednou a jela si vyfotit pár památníků. Tohle místo mám moc ráda, navzdory chmurné minulosti je tu příjemná atmosféra, takový smutný klid. 
Pak už jse pokračovala na Dolní Přím a Hrádek. V Srchu před Pardubicemi mě chytil déšť a tak jsem raději dojela nejkratší cestou domů. Původně jsem chtěla dát další kilo, že si trasu prodloužím. 
Tentokrát jsem jela pohodovým tempem, nikde jsem se nehonila avychutnávala každý okamžit na výletě, proto můj průměr podle tachometru byl 13 km/h, čistá doba jízdy 7,26 h a délka 97 km.

kostelík Zvičina

výhled do kraje

kostelík Miletín

starý židovský hřbitov Hořice


brána městského hřbitova Hořice

Krkonoše v mracích

ossárium na Chlumu

bojiště u Hradce Králové

na bojišti

u Hrádku



neděle 23. července 2017

Sourozenecké tour po stopách rodu

Lichkov - Letohrad - Choceň - Holice - Pardubice

101 km

Kostka



S bratrem jsme se dohodli, že uděláme výlet po stopách našich předků, kteří pocházejí z Orlických hor. Takže jsme se nechali vyvézt vlakem do Lichkova a ve složení koloběžka- kolo pokračovali směr Těchonín. V Sobkovicích jsme naše stroje vytlačili do kopce, asi před 15 lety, jsem tento kopec na kole vyšlápla. Tady jsme vyfotili rodnou chaloupku naší mámy a podívali se na hřbitov na hrob praprarodičů.
Pak už jsme sjížděli na Letohrad a tady se napojili na trasu č. 18. Tady jsme potkali i pár koloběžek. Já se většinou na svých výletech profláklým cyklostezkám vyhýbám, takže koloběžky nepotkávám. Měla jsem radost, že jsme se pozdravili a když můj brácha jim řekl Trhni si tak se neurazili.
Ústí nad Orlicí jsme se vyhli po trase 4046 a pak jsme sjížděli na Bezpráví a opět trasu 18. V Chocni jsme potkali známého a ptali se, kde by jsme se mohli najíst a doporučil nám hospodu u nádraží. Kdybych jela z Ž-týmem a hodnotila jídlo tak by to bohuže byly jen 3 michellinské kostky.
Z Chocně jsme jeli po 4268 lesem a to už nás doháněla bouřka. Naštěstí jsme ale i s menším blouděním stihli přijet do Čermné nad Orlicí, kde jsme měli azyl a přečkali bouřku. Pak už jsem sama pokračovala do Pardubic. Navigace sice ukázala že mám 101 km, ale podle tachometru to bylo 105. A taky čistá doba jízdy 6,37 hodin a průměr 15,9 km/h.

Mariánská skála Mladkov

kostelík Mistrovice

sjezd na Bezpráví

památník partyzána v lese u Borohrádku

odcházející bouřka Veliny

kostelík Veliny

Kuňka - už jsem doma

pátek 14. července 2017

Židovské tour do Nového Bydžova

Přelouč - Sopřeč - Nový Bydžov - Chlumec nad Cidlinou -
Přelouč

68,5 km

Kostka



 Další super výlet s Danou jsme si naplánovaly prohlédnout si židovské hřbitovy v Novém Bydžově a Chlumci n. Cidlinou.
Aby to bylo jednodušší, autem jsem se přepravila s koloběžkou do Přelouče, kde se Dana připojila na svém elektrokole a vyjely jsme směr Břehy, kde jsme se napojily na trasu č. 4272 a projely lesem k Sopřečskému rybníku. Cesta byla značená jsko vozíčkářská a kdyby nebylo bahno, vozíčkáři by i projeli. Pokračovaly jsme dále po silnici a pak zas lesní cestou na Vápno a pak po č. 4288 dojely do Nového Bydžova. Tady jsme si daly malé občerstvení na náměstí a zašla jsem si do Městského muzea pro klíč ke starému židovskému hřbitovu. Bylo to zdarma oproti občance a ještě jsem dostala letáček s informacemi. Hřbitov jsme díky navigaci našly snadno, ale nevěděly kde má vchod, ten jsme pak objevily z hlavní silnice, malou branku.  Navštívení stálo za to, byl to asi nejstarší na kterém jsem zatím byla , dle letáčku založen 1520. Také jsem se dozvěděla, co znamenají často zobrazované obrázky na náhrobcích, žehnající ruce jsou znak kněžského rodu Kohenů  a konvice je příslušníků kmenu Lévi.
Po vrácení klíče jsme jely ještě vyfotit do sbírky Nový židovský hřbitov a zde jsem to už měla i s menším dobrodružstvím. Dana se ujala hlídání kola a koloběžky před hřbitovem a jí si ho šla vyfotit. Byl na území městského hřbitova, který je zavírá v 17 hodin. Byly 2 hodiny odpoledne. Místo jsem našla vzadu, otevřenou bránu a tak si šla fotit. Docela mě překvapil, náhrobky byly zajímavé, byla tam i velká hrobka. Zdržela jsem se asi 10 minut. Když jsem se vracela zpět k bráně, byla zamčená. Zřejmě místní zahradnictví žiďák využívá jako smetiště a tak ho zamkli. Neměla jsem sebou ani mobil a tak mi nezbylo nic jiného než přelézt zeď. Kdybych měla sebou i koloběžku, tak nevím jak bych se dostala. Když jsem celý hřbitov obešla a došla k Daně, příjíždělo tam auto městské policie. Je možné, že to byla shoda náhod, ale je také možné, že mě přelézající zahlédla nějaká kamera. Nikdo ale z auta nevylezl a nic jsme ted nemusela vysvětlovat.
Pak už jsme v pohodě pokračovaly po č. 4285 do Chlumce nad Cidlinou, kde jsme si u zámku zašly na kávu.
V Chlumci je také židovský hřbitov, takže ten jsem musela navštívit. Je opět součástí městského, ale teď už jsem si pro jistotu vzala aspoň mobil. Bylo to ale jen pár náhrobků ve středu celého hřbitova.
Když jsme se tedy už vracely na Přelouč, po přejetí dálnice ve Štítě nás chytil déšť  a doprovázel nás až skoro do Břehů. Do Přelouče jsme ale stihly uschnout.

vozíčkářsská trasa u Sopřeče

cestou do Nového Bydžova

Starý židovský hřbitov N. Bydžov

rehek zahradní

Nový židovský hřbitov N. Bydžov

zámek Karlova koruna

židovská část hřbitova v Chlumci n. Cidlinou


čtvrtek 13. července 2017

Archeologické tour do Kouřimi

Kolín - Velim - Cerhenice - Radim - Kouřim - Svojšice - Kolín

55 km

Kostka





Ve všední den jsme se dvě kolobežkně odebraly na výlet po archeologických památkách Středočeského kraje. S autem jsme se dopravily do Kolína a zde se nejdříve jely podívat na katedrálu sv Bartoloměje. Pak jsme po zelené chtěly pokračovat směr Nová ves, ale cestu jsme trfily podél trati, pro koloběžku však sjízdná byla. 
V Cerhenicích jsme chtěly zhlédnout tvrz, ale nic zajímavého jsme na ní neshledaly. Pak jsme našly park s bludištěm, vyhlídkovou věží a jezírkem, kde jsme si daly první zastávku na svačinu. 
U Dobřichova vede naučná stezka Markomanů, je zde žárové pohřebiště Pičhora. To jsme navštívily, podívaly se z minirozhledny a chvíli nasávaly příjemnou energii. Společnost nám zde dělal párek otakárků fenyklových. Kousek pod Pičhorou je i replika obydlí z období Markomanů. 
Nebe se nám začalo zatahovat a tak jsme sjely do Radimi, kde nás před plavákem zachránila zámecká kavárna. Po první přepršce jsme pokračovaly na zříceninu kláštera v Klášterní Skalici. Ve Vrbčanech jsme ale pod stromem přežily celkem v suchu druhou přepršku. Klášter se dal prohlédnout jen ze předu, ze vnitř už to bylo někomu na dvoreček. 
Dojely jsme do Kouřimi, kde jsem si šla vyfotit židovský hřbitov do sbírky. Tento je společně s městským hřbitovem, takže postrádal ono kouzlo opuštěnosti, pro které tato místa ráda navštěvuji. 
Prohlédly jsme si historické jádro města a sjely se i podívat na skanzen. Ten už byl před zavíračkou, tak jsme ho jen projely. Rizhodně ale stojí za důkladné navštívení. 
Zase se nám obloha začala zatahovat a také bylo již pozdě a tak jsme upustily od původního plánu jet do Kolína přes Zásmuky a vzaly to na Svojšice. Tady nás už doháněla bouřka, tak jsme zaparkovaly v autobusové zastávce a čekaly až to přejde. Když se déšť trošku umírnil, pokračovaly jsme na Kolín. Cestou byla ještě jedna zastávka v čekárně v Lošanech a pak už sluníčko a sjezd po mokré silnici a svýhledem na duhu do Kolína. 

dvorek katedrály n Kolíně

sundaný chlič z katedrály

tvrz Cerhenice

park v Cerhenicích

Pičhora

otakárek fenyklový

Markomanské obydlí

zámek Radim

cisterciácký klášter

židovský hřbitov Kouřim

historické centrum Kouřim

skanzen

cesta do Kolína