Štítky

čtvrtek 26. října 2017

Kam mě noha nesla - podzimní

Pardubice - Lázně Bohdaneč - Rohovládova Bělá - Stéblová - Pardubice

45 km 
Kostka





Když jsem si přečetla předpověď počasí na další dny, musela jsem vyjet aspoň na výlet po okolí. Moje bolavá záda už po protáhnutí na koloběžce přímo volala a tak jsem využila nenadálé volno. 
V Lázních Bohdaneč jsem se chtěla podívat na pozorovatelnu ptactva, ale zrovna se tam konalo sekání trávy, takže ptactvo by stejně bylo vyplašené a tak jsem to vzala na rybníky Rozhrna a Skříň. 
Lesem a polní cestou jsem dojela až k Rohovládové Bělé, kde jsem se stavila ve vyhlášené cukrárně na kávě a zákusku. A pak se přes Křičeň, Staré Ždánice a  Srch vrátila do Pardubic. 





sobota 21. října 2017

Bezbariérové hradecké lesy

Malšovice - Hradecké lesy - Stříbrný rybník

14 km

Kickbike



Další krásný říjnový den jsem vyrazila do hradeckých lesů jako doprovod vozíčkáře. Vzala jsem na to kickbike a svojí Sáru.
U lesního hřbitova je dostatečné parkoviště, jen škoda, že někteří neukáznění řidiči zbytečně zabírají parkovací místa pro vozíčkáře. Jezdí sem i MHD.
V lesích jsou směrovky na bezbariérové trasy, ty jsou také uvedeny na mapy.cz.
A protože jsme měli elektrický vozík, dá se zvládnout i neznačená trasa. Povrchy jsou většinou asfaltové, nebo zpevněná lesní cesta.
Lesy také skýtají mnoho možností využití pro rodiny s dětmi, jako jsou prolézačky, odpočinková místa nebo veřejné grilovací místo.
Sama sice raději upřednostňuji lesy bez davů lidí a více přírody bez atrakcí, ale taková místa blízko měst jsou určitě skvělá věc. Nejen pro rodiny s dětmi, ale i pro zdravotně postižené nebo seniory, kteří nemají tolik možností se dostat do přírody.






úterý 17. října 2017

Prahou na koloběžce

1. Zličín - Prokopské údolí - podél Vltavy - Trója - Divoká Šárka - Zličín

55 km

Kostka

S bratrancem Martinem jsme si naplánovali podzimní výlet Prahou na našich koloběžkách. Vzala jsem na výlet Kostku a Martin malé Mibo.
Do Prahy jsem se přepravila vlakem, Regiojetem a pak na místo srazu na Zličín, metrem.
V navigaci jsem nastavila hlas pana Marcela a ten nás nejdříve provedl sídlištěm Stodůlky, zřejmě nám chtěl předvést moderní zástavbu Prahy a nebo prodat nějaký byt.
Když jsme se konečně vymotali, sjeli jsme trasou A12 na Řeporyje a do Prokopského údolí. Z počátku nebyl povrch vhodný pro mou Kostku obutou do Kojaků, ale terén jsme zvládli.
Byl krásný den a tak údolí bylo plné lidí. U bývalého lomu jsme si dali svačinu a radovali se z krásného počasí. Projeli jsme pod Pražským Semmeringem a dojeli na cyklostezku na břehu Vltavy.
Z ostrova na Císařské louce jsme se přívozem nechali převést na Výtoň a podél druhého břehu se proplétali mezi turisty do středu města. Až za Čechovým mostem se situace zlepšila a dalo se rychleji jet. Trasou A2 jsme se dostali do Tróje, kde jsme se v kiosku u divoké řeky občerstvili.
Původně jsme chtěli dojet až do Klecánek, ale u přívozu V zámcích jsme se rychle rozmysleli a nechali se převézt na druhou stranu. Po trase A1 jsme sjeli na Podbabu a pak do Šáreckého údolí. Tady nám už povrch pro koloběžky vyhovoval. Podívali jsme se k nádrži Džbán a čtvrtí Liboc se dostali do obory Hvězda. Už se začínalo stmívat a tak jsme spěchali aby jsme do tmy dorazili na parkoviště na Zličíně. Cestou jsme ještě potkali prodejnu luxusních aut, ale usnesli jsme se, že by jsme koloběžku za takové vozidlo opravdu neměnili.
Na výchozí bod, nadjezd nad dálnicí jsme dojeli už za tmy a Martin poznamenal, že jsme navštívili mnoho krásných pražských míst, ale tohle je to nejšerednější.

a o tomto výletu také psali v MF Dnes
 

 také na tomto výletě vzniklo video, hlavně určené 
pro Martinovy děti, které jsou momentálně v Soulu, až ho autor dokončí, zveřejním i zde


2. Chrustenice - Chýně - Praha

36 km


 
A druhý den, kdy jsem přenocovala u Martina v Chrustenicích, jsem se už sama vracela do Prahy na vlak.
Projela jsem se Údolím Kačáku na Chýně a Břve a napojila se na stejnou cestu ze Zličína k oboře Hvězda, jakou jsme absolvovali včera.
Po cestě jsem navštívila klášter Benedyktýnek, který mě zaujal den před tím. Momentálně se část opravuje, bylo tu napsáno zákaz vstupu, ale lidé tam chodili, tak jsem tam také vlezla i s koloběžkou.
Přes Ladronku a Strahov jsem se dostala na Hradčany a protože k odjezdu vlaku mi ještě zbýval čas, šla jsme si fotit místa s menším výskytem turistů.
Pak jsem se protlačením davem dostala přes Karlův most do středu Prahy a  jela si alespoň vyfotit vstup do Starého židovského hřbitova.
Ještě jsem se stihla najíst v Beas-dhaba, vegetariánské restauraci v Týnské a pokračovala na nádraží na vlak. Odjezd jsem měla zase Regiojetem. Jejich vlaky sice mívají často spoždění, ale kolo(běžku) vlak bere zdarma a ještě mám jistou rezervaci.

více fotek z těchto výletů zde
















středa 11. října 2017

Na skok v Luhačovicích

Poštěstilo se mi na dvě noci se ocitnout na Moravě. Jela jsem pro švagrovou, která byla s neteří v lázních a tak jsem si vzala koloběžku, že si v tomto, pro mě exotickém kraji ,udělám výlet.

1. Na Židovský hřbitov Brumov

11 km

Kostka




První den. kdy jsem jela autem z Pardubic, jsem se rozhodla přiblížit k prvnímu místu, které jsem chtěla vidět a tak jsem si zajela na Brumov-Bylnice.
Tady jsem nechala auto na parkovišti pod hradem, vzala koloběžku a jela se podívat na židovský hřbitov. Bylo celkem pěkné počasí a výhledy z kopců se mi moc líbily. Hřbitov jsem podle navigace našla v lese, vedla k němu bahnitá cesta. Nafotila jsem si ho do sbírky a protože jsem měla ještě čas, jela jsem se podívat k hradu a pak ke kapli sv. Anny. A pak jsem ještě vytlačila koloběžku do kopce na rozcestí Kopanice, protože takové výhledy do kraje u nás v rovině nemáme. 
Jenže cesta dolů vedla bahnem, takže se nedalo jet a ani koloběžku obalenou bahnem tlačit.

Koloběžka vážila asi 20 kilo a moje obuv každá po 5. Takže jsem se doklopýtala někam na konec pastviny a po trávě sjela dolů, přičemž většina bahna opadala, další jsem čistila na parkovišti. 
Naložila jsem špinavou koloběžku s tím, že druhý den opadá další vrstva a odjela na ubytování do Luhačovic.

2. Luhačovice - Polichno - Bojkovice - Komňa - Rudimov - Luhačovice

60 km



Druhý den kdy jsem si plánovala celodenní výlet, začalo oproti předpovědi pršet a vypadalo to na celý den. Původní plán byl asi 75 km, chtěla jsem dojet až do Uherského Brodu na židovské hřbitovy a také na Žítkovou. O té jsem četla knížku Žítkovské Bohyně a tak jsem se tam chtěla podívat.
Jenže počasí nebylo na výletování, ale zas kdy se mi poštěstí se dostat do tak krásného kraje. Uvědomila jsem si, že mám zajištěnou suchou postel a teplou sprchu, takže mě vlastně nic nechybí, nasadila pláštěnku a jela s tím, že kam až to půjde.
Řekla jsem si, že jsem v lázních a tak si do cyklolahve natočím minerálku. Jenže na kolonádu se mi se zabahněnou koloběžkou nechtělo. Další pramen byl zavřený, třetí jsem nenašla a čtvrtý taky netekl. A protože kohoutkovici jsem si vylila, musela jsem si koupit vodu v obchodě.
Pak jsem vyrazila směr Uherský Brod. Nejdřív po silnici, pak jsem našla odbočku na novou cyklostezku. Ta byla pro koloběžku asi z celé cesty nejvhodnější.
Dojela jsem na Újezdec a návštěvu židovského hřbitova odpískala a vzala to po trase 5049 na Bojkovice.
V Nezdenicích jsem si pod turistickém přístřeškem dala svačinu a pak chtěla pokračovat na Bojkovice. Jela jsem podle místního značení, ale to bylo jinak vedené než v navigaci a ocitla jsem se u pramene kyselky. Tak jsem si tedy načepovala místní léčivou vodu, která sice smrděla jako zkažená vejce, ale chuťově byla dobrá.
Pak jsem našla trasu a dojela do Bojkovic. Tady jsem se podívala k zámku a pak po silnici jela na Komňu. Tady mě spíš než údajné rodiště J.A. Komenského zajímal domek zvěrokleštiče.
Stále mírně pršelo, ale mě víc trápilo to, že mě nefunguje přední brzda.
Opatrně jsem sjela do Komni a vyfotila si onen domeček. Pak jsem podle původního plánu chtěla pokračovat na Žítkovou, ale vzhledem k počasí a časové tísni jsem se vratila zpět na Bojkovice.
Napojilajsem se na trasu 5056.Tady jsem potkala rozhlednu s přístřeškem a dala si druhou svačinu. Jo a taky konečně přestalo pršet a já si seštelovala brzdu, že brzdila aspoň trochu. Další cesta byla po málo frekventované silnici a až na rozcestí Kaková super. Pak trasa vedla pastvinou s býky. To malé telátko co jsem potkala na cestě na Šumavě bylo proti tomu miminko. To už jsem se docela bála, tlačila koloběžku, která mezitím stihla od špíny opršet, znovu bahnem, nedívala se býkům do očí a říkala jim ať ke mě nechodí, že kravičky nejím. Holt jsem holka z města, kdyby ke mě přišli asi bych začala ječet. Cestu jsem přetrpěla se staženým zadkem a ocitla se zase na asfaltce a dostala se na silnici z Kladná-Žilín směr Luhačovice. To už jsem skoro za soumraku dojela na penzion a těšila se na horkou sprchu. Počasí bylo špatné, neviděla jsem vše co jsem měla v plánu, ale i tak jsem si výlet užila.



1. hrad Brumov-Bylnice

1. židovský hřbitov Brumov- Bylnice

1. panoramata Bílých Karpat

1. kaple sv. Anny

1. hrad Brumov

2. kolonáda Luhačovice

2. kaplička na cyklostezce směr Uherský Brod

2. zámek Bojkovice

2. domek zvěrokleštiče Komňa

2. rozhledna nad Bojkovicemi

2. průjezd pastvinami