Štítky

neděle 12. května 2019

Krkonoše na koloběžce i pěšky

1. Janské Lázně a okolí

9 km

Kickbike





Po roce jsme opět přijeli na rekondiční pobyt s neurologickými pacienty do Jánských lázní. Vzala jsem si sebou Kickbike, který jsem tu loni trošku dorasovala na sjezdech z Černé hory. Nechala jsem si ho ale opravit, hlavně brzdy a snížit nášlap a do šílených sjezdů jsem se už nepouštěla.
První projížďku jsem si udělala po okolí Jánek, abych zjistila jaké jsou kde trasy vhodné pro naše klienty na vozíčku. 
 Nahoru k potoku a lesem k bývalému skokanskému můstku by se nedostali. Ale vedle pak vede souběžná vozíčkářská trasa. Tam je stoupák, takže to chce budˇ zdatného vozíčkáře nebo doprovod a nebo elektrický vozík.


Dojela jsem na vyhlídku k dolnímu kostelu a pak se ješte podívat do Svobody n.Úpou na Farmapak Mochomůrka.
 Tam už by se vozíčkář dostal lépe.




Jsou zde atrakce pro děti, zvířátka, a obří nábytek pro Krakonoše.

2. na zbořený kostelík

Janské Lázně - Bolkov - Zlatá vyhlídka - J. Lázně

15 km



Druhý výlet jsem si udělala společne s Danou a Pepou, kteří mají elektrokolo.
Z Jánek jsme sjeli dolů do Bolkova podívat se na zřícený evangelický kostel. Místo mělo pro mě stejné kouzlo jako moje oblíbené židovské hřbitovy. Dozvěděla jsem se , že to co ráda fotím už dávno je disciplína které se říká Urbex, tedy navštěvování opuštěných míst.




 Pak jsem společně jeli po trase 4299 k osadě Javorník, ale už nás tlačil čas, takže jsme se rozdělili. Já to vzala pěšky po zelené turistické a oni, protože by se s elektrokoly tudy nedostali, tak se vrátili na silnici.


 Ocitla jsem se na Hladíkově výšině a z Zlaté vyhlídky a pak sjela zpět na penzion, kam mí společníci doleji v téměř stejný čas, jen s najetými 10 kilometry navíc.



3. na křížovou cestu

Jan. Lázně - Horní Mašov - Svoboda n. Úpou - J . Lázně

17 km

zdroj mapy.cz
 Třetí výlet jsme si udělaly s Danou samy. Z Jánek jsme přes Modrokamennou boudu jely do Horního Maršova. Jely jsme okolo vyhořelého zámku, který hořel zrovna v den, kdy jsem měla cestu do Krkonoš loni v létě. Škoda krásné památky. Důvodem je údajné úmyslné zapálení.



 Křižovou cestu ke kapli sv. Anny jsem si vystoupala pěšky a pak jsme se po silnici vydaly zpět přez Svobodu a opět farmu Mochomůrka.




4. Hřebenová túra

Medvědín - Labská bouda, Vosecká bouda, Vysoké kolo - Špindlerův Mlýn

23 km



A top výletem našeho pobytu v Krkonoších byla pěší túra na hřebeny. Vydala jsem se kamarádem Karlem, zkušeným horalem v seniorském věku.
Autem jsme se dopravili do Špindlu a z časových důvodů, abysme toho víc stihli, jsme se nechali vyvézt lanovkou na Medvědín. 


 Nahoře na hřebenech ještě panovala zima, chvíli svítilo sluníčko ale zažili jsme i chumelenici. Došli jsme na Vrbaatovu boudu, pak k Labské boudě a kyž jsme usoudili, že máme dobrý čas, tak jsme si zašli ještě k Vosecké biudě, kde jsme si dali občerstvení.


 Z vybavení jsme měli turistické hůlky, měla jsem i nesmeky, ale ty jem nakonec ani nepoužila.
 Celou cestu jsme potkali jen málo lidí, u Sněžných jam dokonce pár, kdy žena měla na nohou semišové boty s hladkou podrážkou a přes rameno kabelku.
Když jsme chtěli jít po červené turistické okolo Vysokého kola, cesta po kamenech byla zledovatělá, tak jsme to vyhodnotili jako nebezpečné a raději se vrátili na zimní cestu po tyčích. Tam sice kameny byly také a místy i závěje, že bych využila sněžnice, ale dalo se.


Když jsme obešli Vysoké kolo na bezpečnou cestu, uviděli jsme onu dvojici absolutně nevybavenou do hor ,vrávorající po ledové cestě. No zřejmě cestu přežili, nikde se pak o výjezdu horské služby nepsalo. 

Ještě jsme chtěli dojít na Dívčí kameny, ale už nás tlačil čas a tak od rozcestí Pod Smělcem jsme to vzal na Martinovu boudu a dolů do Špindlu. Ten sestup po panelce byl asi nejnáročnější a nejnudnější z celého výletu. 
Když jsme se vrátili do jarních Jánek, jakoby jsme se ocitli v jiné dimenzi a jiném podnebním pásmu.

čtvrtek 25. dubna 2019

Koloběžkové zásobování

Česká Třebová - Litomyšl - Nové Hrady - Luže - Hrochův Týnec - Pardubice

79 km

Kostka

Poslední dobou koloběžku dost zanedbávám a tak jsem spojila jednu pracovní akci s příjemnou projížďkou. 

Vlakem jsem se vydala do České Třebové a odsud mé dupy vedly do Litomyšle. Měla jsem objednanou cestu Regiojetem a i zamluvené místo pro kolo, ale kyž jsem nastoupila, všechny tři háky byly už plné. Mě to nevadilo, jela jsem jen půl hodiny a aspoň jsem nemusela odstrojovat náklad, ale divím se,že systém povolil více kol než mají míst. No možná nějaké to kolo tam bylo bez rezervace. Když vlak projížděl údolím mezi Chocní a Ústí nad Orlicí, kochala jsem se vycházejícím sluníčkem nad místy, která už mám projetá. Ostatní lidé ve vlaku tupě čučeli do mobilů a mě se na ně chtělo zakřičet, ať toho nechají a podívají se na tu krásu.





Z České Třebové jsem popojížděním - tlačením vystoupala do kopce a navštívila Kozlovký kopec a pak už to bylo jen sjezdem až do Litomyšle.

V Litomyšli jsem měla času dost a tak jsem se ještě stavila na pár foteček u zámku a v klášterních zahradách. 







A pak jsem dojela k autobusovému nádraží, kde byl hlavní cíl mé cesty - nově otevřený obchůdek s hand made zbožím
do kterého dodávám svoje výrobky - šité sukně. 
Splnila jsem pracovní povinnost a už mě čekala jen projížďka směr Pardubice.
Vzala jsem to na Tržek a Růžový palouček, kde jsem si dala odpočinek a svačinku. Ani se mi odsud nechtělo, jak tu bylo krásně. 




Pak jsem jela po trase 4021 na Nové Hrady, kde jsem se chtěla podívat na křížovou cestu a zříceninu hradu. jenže místo bylo oplocené a v soukromém vlastnictví. 




Tak jsem tedy pokračovala směr Luže a tady jsem se podívala k hradu Košumberk.


A pak už jsem jela přes Lozice, Chroustovice a Hrochův Týnec na Pardubice. Tady mě to už tolik nebavilo, jednak už jezdilo dost aut a taky začalo být vedro.


Pěšky na Praděd a Dlouhé stráně





Ještě musím zmínit Velikonoční výlet do Jeseníků, kdy jsme se kamarádkou Káčou a mojí Sářenkou vydaly pěšky.
Ušly jsme 34 km, byl to dost náročný, ale krásný výlet.