Štítky

úterý 1. května 2018

Kolocourání v horách nikoho

Na prodloužený čarodějnický víkend jsme se s partou přátel vydali na Pastviny. Byli jsme ubytováni  v bezbariérovém penzionu Pastviny.
Hory nikoho ,je přesně ten výběžek mezi koncem Orlických hor s Králickým Sněžníkem. Nepatří ani k Orlickým horám ani k Jeseníkům, ale je to moc krásný kraj.
Měla jsem sebou svojí Sáru, takže jsem vzala kickbike alespoň na krátké projížďky.

1. Okolo přehrady

13 km

Kickbike




První den jsme se vydali s kamarádkou co má Yedoo jako doprovod vozíčkáře podívat se do Klašterce nad Orlicí.
Nejdřív jsme se jeli podívat na kapličku v kempu.


Pak jsme dojeli do Klášterce ke kostelíku Nejsvětější Trojice. Ten je kuriózní svými malbami červených postaviček. Údajně pocházejí ze středověku a památkáři se dohadují zda jsou to čerti, mimozemšťani nebo rytíři. Podle mě je má na svědomí pouze nějaký středověký vtipálek. 





 Dále jsme pak po trase 4076 dojeli k Vejdově lípě. Ti jsem se Sárou navštívila už v roce 2016. Tady se traduje, že vesnický pasáček v ní nalezl smrt a po letech tam vesničané našli jeho kostru.









Pak jsme se sjeli najíst do hospody u mostu a dál pokračovali okolo přehrady do penzionu. Taky jsme cestou potkali studánku, vody jsem se napila a druhý den mě zachránilo Imodium.






Tento výlet je celý bezbariérový, dostupný na elektrickém vozíku. Jede se sice po silnici, ale provoz nebyl velký.

2. Na kopec Studený

21 km



Druhý výlet jsem si udělala se Sárou sama. Bylo už docela teplo, a Sáře už to tolik neběhá jako dřív, je jí 8 roků. A já také nebyla v nejlepší kondici a tak jsme se spíš couraly krajem s častými dlouhými přestávkami.
První byla na krásném vyhlídkovém místě pod kopcem Studený. Je tam lavička a výhled na Kralický sněžník. Dokonce jsem zahlédla i rozhlednu Klepáč.






Pak jsem vytlačila koloběžku na vrchol kopce kde jsou Studenské skály, vyhlídka  a ohniště. Zrovna tam byli horolezci.


Potom jsem sjela na rozcestí kde bylo sedátko a tam jsme si daly další odpočinek a já svačinu.
Dál jsem dojela do Nekoře a na Šedivec.



Tady u další vyhlídky byla zase zastávka. Sára toho už měla evidentně dost.






Před Letohradem jsme zabočily na žlutou turistickou, měla tam být leknínové jezírko, ale byl to jen smradlavý bahňák.


Přírodním parkem jsme dojely k Orlici, kde se Sára vykoupala a chytla druhý dech. Tam jsme potkaly jednu kuriozitu, zřejmě opuštěný dětský tábor.




Pak už jsme po modré dojely na Pastviny do penzionu.


3. rozhledna Klepáč

a třetí den, zrovna na Čarodějnice jsme si se Sárou pěšky vystoupaly z Dolní Moravy na rozhlednu Klepáč. 
Byla tam krásná panoramata, docela dost lidí a rozhledna dostála svému jménu. Byla celá dřevěná, některá dřeva se prohýbala a zábradlí bylo místy prasklé.







Pak jsem se ještě šla podívat na kapličku, která mě svou malebností a krásným obrázkem zaujala na mapách.cz.
Realita a očekávání bylo poněkud odlišné.



Přes kopec jsem se dostala zpět na parkoviště a tady se mi zrovna moc líbilo. Žádní lidé a nádherné výhledy.






Žádné komentáře:

Okomentovat