Štítky

čtvrtek 25. dubna 2019

Koloběžkové zásobování

Česká Třebová - Litomyšl - Nové Hrady - Luže - Hrochův Týnec - Pardubice

79 km

Kostka

Poslední dobou koloběžku dost zanedbávám a tak jsem spojila jednu pracovní akci s příjemnou projížďkou. 

Vlakem jsem se vydala do České Třebové a odsud mé dupy vedly do Litomyšle. Měla jsem objednanou cestu Regiojetem a i zamluvené místo pro kolo, ale kyž jsem nastoupila, všechny tři háky byly už plné. Mě to nevadilo, jela jsem jen půl hodiny a aspoň jsem nemusela odstrojovat náklad, ale divím se,že systém povolil více kol než mají míst. No možná nějaké to kolo tam bylo bez rezervace. Když vlak projížděl údolím mezi Chocní a Ústí nad Orlicí, kochala jsem se vycházejícím sluníčkem nad místy, která už mám projetá. Ostatní lidé ve vlaku tupě čučeli do mobilů a mě se na ně chtělo zakřičet, ať toho nechají a podívají se na tu krásu.





Z České Třebové jsem popojížděním - tlačením vystoupala do kopce a navštívila Kozlovký kopec a pak už to bylo jen sjezdem až do Litomyšle.

V Litomyšli jsem měla času dost a tak jsem se ještě stavila na pár foteček u zámku a v klášterních zahradách. 







A pak jsem dojela k autobusovému nádraží, kde byl hlavní cíl mé cesty - nově otevřený obchůdek s hand made zbožím
do kterého dodávám svoje výrobky - šité sukně. 
Splnila jsem pracovní povinnost a už mě čekala jen projížďka směr Pardubice.
Vzala jsem to na Tržek a Růžový palouček, kde jsem si dala odpočinek a svačinku. Ani se mi odsud nechtělo, jak tu bylo krásně. 




Pak jsem jela po trase 4021 na Nové Hrady, kde jsem se chtěla podívat na křížovou cestu a zříceninu hradu. jenže místo bylo oplocené a v soukromém vlastnictví. 




Tak jsem tedy pokračovala směr Luže a tady jsem se podívala k hradu Košumberk.


A pak už jsem jela přes Lozice, Chroustovice a Hrochův Týnec na Pardubice. Tady mě to už tolik nebavilo, jednak už jezdilo dost aut a taky začalo být vedro.


Pěšky na Praděd a Dlouhé stráně





Ještě musím zmínit Velikonoční výlet do Jeseníků, kdy jsme se kamarádkou Káčou a mojí Sářenkou vydaly pěšky.
Ušly jsme 34 km, byl to dost náročný, ale krásný výlet. 















neděle 31. března 2019

Židovské tour Nymburk

Městec Králové - Křinec - Nymburk - Poděbrady - Oškobrh - Měst. Králové

74 km

Kostka


zdroj cykloserver.cz
 Na jarní sobotu jsem si naplánovala navštívit další židovské hřbitovy které nemám ve sbírce. Vím, byla sobota a to se na ně chodit nemá, ale jindy jsem neměla čas a také jsem nepředpokládala, že se do nich dovnitř dostanu, sloužily mi jen jako styčné body cesty. 

Autem jsem se dopravila do Městce Králové a tam u hřiště zaparkovala. A hned jsem měla první bod, je tu i městský hřbitov a vedle něj zavřený židovský.





Pak jsem to vzala lesem po modréna Dymokury. 
Zde mají kuriozitu,  koně s rohy a vemenem. 


Pak na Křinec,kde pod kopcem Chotuc je další hřbitov. Tento byl rozbořený a vstup byl na něj volný. Kvetly tam fialky a petrklíče, byla tam příjemná atmosféra kterou kazila jen blízká střelnice.







Ještě jsem se stavila v Hrubém Jeseníku na rozhledně Romanka, ale ta byla ještě zavřená. Alespoň jsem zde snědla na lavičce svačinu. 





Pak jsem dojela do Nymburka, kde jsem se podívala na městské hradby. Chtěla jsem také vidět pravěkou mohylu, která byla v zrovna rozkopané ulici, ale byla zatím zavřená. Takže až v dubnu až říjnu.





Labe jsem přejela na druhou stranu a po trase 0019 dojela do Kovanic, kde byl další hřbitov. Tento byl zavřený, ale je zde možnost zapůjčit si klíče na obecním úřadě. Pak jsem si zde v cukrárně dala kávičku a zákusek a vychutnala si ho na jarním sluníčku. 



Dojela jsem do Poděbrad a našla poslední hřbitov, ten je součástí městského hřbitova, takže vstup je stejný jako na celý hřbitov.





V Poděbradech jsem přejela na druhou stranu Labe na trasu č. 2, ale to bylo jen pro masochisty. Krásný den na ni vyhnal spoustu lidí, takže nebylo skoro  k hnutí ale naštestí jen k poslední hospodě. A také poslednímu nalezišti medvědího česneku,kde se konaly přímo nálety trhačů. Nechápu co na tom lidi mají, zřejmě jen proto, že je to zadarmo a někdo někde napsal, že je to zdravé, tak drancují les. Sama jsem to jednou ochutnala a bylo mi po tom akorát zle. 



Dojela jsem do Libice a Slavníkovské hradiště naštěstí moc nikoho nezajímalo. 


Přes Opolany a Opolánky jsem dojela na Oškobrh, a to už mi chybělo 5 km do konce cesty, ale měla jsem ještě čas a venku bylo krásně a tak jsem si vrch Oškobrh vystoupala a tady se na chvíli posadila.



Chtěla jsem také vidět pravěké naleziště, ale to bylo oplocené v soukromé oboře.
Pak už jsem to vzala na Vklov a Srbce zpět do Městce Králové.


pátek 22. března 2019

Do Hradce ( a na Sněžku )

1. Pardubice - Čeperka - Hradec Králové - Vysoká n.L. - Pardubice

59 km

Kostka
Začnu koloběžkovou cestou do Hradce Králové. Potřebovala jsem si tam něco zařídit a tak jsem využila krásného pátečního dne a vydala se na cestu na koloběžce.


Z Pardubic jsem vyjela na Steré Hradiště a Stéblovou a tady jsem to chtěla vzít lesem po trase č. 4039 ale nějak jsem to netrefila, protože jsem si cestu chtěla zkrátit a tak jsem jela podél trati a pak lesem. Jenže tu byly popadané kmeny a na chvíli jsem i cestu ztratila, takže jsem tlačila koloběžku lesem. Někde jsem si přečetla moto: Kdo bloudí nachází nové cesty, což na mě pasuje a vůbec mi to nevadilo. Užívala jsem zpěvu ptáků a krásného jarního dne.
Stavila jsem se v Decathnonu koupit si nějaké sportovní oblečení. Většina žen dává peníze do kabelek a kosmetiky aby si udělaly radost, jí to spíš nosím do podobných obchodů. Kabelku mám jednu, zato mám asi 5 batohů, a to ještě ta moje kabelka je taková tři v jednom, ten městský batoh z ní udělat jde.



V Hradci jsem si zařídila co jsem měla a zpátky jsem to vzala po nové dvojce na Vysokou nad Labem. Abych jela jinudy než minule vytlačila jsem ještě koloběžku na rozhlednu Milíř.
Pak jsem to vzala lesem na Borek, Újezd, Dříteč a pod Kunětickou horou.





Poslední dobou mi synchronizovat trasu zachycenou stopařem v mobilu do počítače. Nevím kde je chyba, zda mapy.cz udělali nějakou změnu, nebo mám chybu někde já. 


2. Pomezní Boudy - Sněžka - Luční bouda - Výrovka - Pec pod Sněžkou

20 km

sněžnice
A na počátku tohoto týdne jsem si udělala takové symbolické zakončení sněžnicové sezóny výstupem na Sněžku.
Předpověď počasí byla, že odpoledne se má projasnit a nemá moc foukat a já jindy neměla čas a tak jsem se vydala v pondělí.
Z autobusu jsem vystoupila v Malé Úpě a šla po červené. Před Jelenkou jsem nasadila sněžnice, původně jsem předpokládala, že je nebudu potřebovat a vystačím si s nesmeky, ale raději jsem je vzala a udělala jsem dobře.
V noci nachumelilo a tak na ledovém podkladě bylo pár centimetrů čerstvého sněhu. 





Užívala jsem si výhledů i když nebylo jasno, sněžka byla bez mraků. Na Svorové hoře však už docela foukalo.
Než jsem se ale dohrabala nahoru, tak se zatáhlo a nebylo vidět skoro na krok. To jsem byla ráda, že jsem Sáru nechala doma.






Na Sněžce byli asi 3 lidi a jedni se vydali na sestup směr Slezský dům. Mě se nechtělo jít samotné, tak jsem se k nim přidala i když jsem původně chtěla jít na Růžohorky.
I se sněžnicemi se podél řetězů šlo dolu dobře. Pak jsemto vzala po polské straně na Luční boudu, a tady si v závětří chvíli odpočala a snědla svačinu. 





Pak jsem šla podle tyčí na Výrovku, byla vidět každá čtvrtá tyč, takže to šlo.Tady už docela hustě chumelilo. 
Nad Pecí se udělalo nakonec hezky, vylezlo sluníčko a tak jsem si ještě trasu prodloužila do Zeleného dolu. 
Někdo by řekl, že počasí bylo poněkud nevlídné, ale i tak jsem si to užila a úžasně pročistila hlavu. V takových chvílích totiž člověk nemá čas se zaobírat blbostmi a myslí jen na to aby se v pohodě dostal do bezpečí.




pondělí 4. března 2019

Hradubická labská cyklostezka

Jaroměř - Hradec Králové - Pardubice

50 km

Kostka
V pondělí, kdy jsem měla volno jsem se nemohla rozhodnout, jestli se půjdu na Sněžku rozloučit se sněžnicovou sezónou nebo se pojedu projet na koloběžce. 
Na předpovědi byl hlášen na horách silný vítr, tak jsem se rozhodla pro koloběžku. 

Vydala jsem se tedy vlakem do Jaroměře a odsud po cyklotrase č.2 do Hradce Králové. Stále jsem se cestou ohlížela na viditelné Krkonoše a když byly vrcholky v mracích byla jsem ráda, že jsem se rozhodla pro koloběžku.




V Hradci jsem jela dále po č. 2 na novou cyklostezku, která ještě není značená  a 6.4. bude mít slavnostní otevírání. hradubická

Vede z Nového Hradce Králové do obce Vysoká nad Labem a má pouhých 5 kilometrů . Ale i tak je to pro cyklisty velký přínos, protože původní trasa vede po silnici, kde auta jezdí šílenou rychlostí, ceta je nepřehledná a dost frekventovaná. Sama jsem tudy nerada jezdila a brala to spíše zajížďkou přes Hradecké lesy. Doufám, že v budoucnu bude trasa protažená pod Kunětickou horu, protože úsek Vysoká - Bukovina je také nepříjemná. 

zdroj mapy.cz
Na obou začátcích, nebo třeba i koncích má posezení s lavičkami a také vede po pěkném novém mostě přes slepá ramena Labe.




Dojela jsem až na Kunětickou horu a viděla, že Krkonoše opustil mrak a výhledy tam musely být krásné. Trochu mě to zamrzelo, ale i tak se mi tento výlet líbil. A foukat u nás začalo až na loukách z Kuňky do Pardubic. Celou cestu se mi jelo lehce, bylo znát že i když jsem přes zimu na koloběžce nejezdila, horská turistika na sněžnicích je dobrý trénink na fyzičku.





Kraličák na sněžnicích

20 km

Ještě musím zmínit jeden krásný výlet který se konal koncem února a to Kralický sněžník. Toto místo je moje srdcovka a i když to bylo v sobotu a bylo tam lidí jak na Václaváku, tak to bylo super. 
Šla jsem se Sárou s dvěma kamarádkami z parkovište pod Klepáčem přes Klepáč, Malý sněžník a až na vrcholek Kralického sněžníku.
Na hřebenech byl čerstvý sníh, teplota - 13 stupňů ale nám bylo teplo, krásné výhledy. Tady taky meteorologové varovali před velkým větrem, ale byly jsme rády že jsme je neposlechly, na hřebenech moc nefoukalo a na Králičáku jen trochu, a to je tam běžné.